Zdravim Vás, mám praxi 1,5 roku a rád bych tu přispěl touto formou i svým úhlem pohledu na věc, co se práce řidiče týče, snad to některým, kdo se pro to rozhodujete pomůže.
Budu se snažit mluvit z vlastních zkušeností, ale nevylučuju předání i něco zprostředkovanýho, především z jiných firem.
Nejdůležitější je si položit otázku, co máte radši - jestli společnost lidí nebo jste radši sami, případně jestli dokážete společnost lidí tolerovat do takové míry, aby byla zachována vaše schopnost být za tím volantem profesionálem - musíte se cítit přirozeně v pohodě.
V autobuse funguje - že jak se cítí řidič, tak se cítí lidé, jakou energii řidič směrem k lidem vysílá, taková se mu třeba po čase vrací, když ho lidi znaj - občas pan řidič dostane bombony, sušenky, housky nebo jablíčka - všechno to moc potěší, lidé umí být vděční, ikdyž zase ne úplně všichni, ale vždycky někdo dobrý v tom buse je - když vám jich vystupuje 20, stačí aby jenom jeden poděkoval a potěší to a ten někdo dobrý si zaslouží vstřícnost a slušnost.
V MHD ve většině případů se jezdí ranní, odpolední a šejdry/ trhačky, k tomu je v tom doložka že si nemůžete přivydělávat jinde, přesčasy vám všude hlídaj, aby nemuseli platit víc, ale na druhou stranu řidič se nemusí o nic starat - porucha, vymění bus, napíše to na dílně, a jede, úklid taky řidiči v DP neřeší. Příjdete, odtočíte si to v takovým transu a zase jdete domů téměř s čistou hlavou. Revizoři jsou kamarádi - kolegové. Plat cca kolem 20, ale jak kde - v Praze spíš ke 30tce. Jezdí se furt to samý dokola, ale některý oběhy sou dělaný i střídavě (linka A->B->A->...), tolerance odjezdů ze zastávek, nejdříve 0 vteřin před časem odjezdu, nejpozději 2-3 minuty, pak už nejspíš musíte vysvětlovat dispečerovi. Lidi v MHD jsou všeobecně rozmlsaný a hned si stěžujou, bohužel u městských DP zpravidla řidič nenajde zastání - berou ho tam jako kus hadru ikdyž právo může být na jeho straně, to je také důvod, proč se na žádné takové místo nehrnu
Ve veřejný linkový (příměstská, meziměstská) - autobusy stojí mimo podniky - kvůli nepřepravním-jalovým výkonům (těmi to je odůvodněné), ale taky roli v tom má že spousta řidičů dojíždí a je výhodnější mít spádovou obec, kde stojí 2,3,4 autobusy který se rozjedou na všechny strany a pak točej okruhy - většinou tam, kde si to nějaký místní a u vedení oblíbený řidič vybrečí. Začátek bývá většinou od 4:15 do 4:45, končí se někde v 16, jinde v 19. V ruce máte oběhovku, vzorovku na který je uvedená linka, spoj, odkud kam, časy případně poznámka (např. BP: po příjezdu do Opočno,žel.st. zapni postýlku min. na 10 minut, následující spoj vyjede o 3 minuty opožděn). Další věcí je - hlídat si garantovaný přípoje, ujetí se většinou trestá (poprvý 500, podruhý 1000 atd...), řidič má na starosti odbavování cestujících, odevzdávání tržeb (zpravidla jednou týdně by mělo stačit, ICOM každý den i poštou - navíc tam choděj kontroly na tržby, jestli si řidiči nepůjčujou, byť by to bylo den před výplatou - je to pro ně důvod k vyhazovu, logiku v tom hledat asi nemá smysl), když do busu vleze revizor, jde po řidičovi ne ani tolik po cestujícím.
Řidič si autobus uklízí sám, sám objednává opravy případně drobné typu žárovička opraví sám. Výhodou je, že ikdyž je to přes GPS sledovaný už všude, nějaký podjetí o 3 minuty nebo zpoždění 10 minut nikdo neřeší, lidi jsou zvyklí čekat 5 minut před odjezdem a komu to ujede, ten má smůlu a do příště si to pamatuje - problém hlavně u JŘ psaných od stolu - jedna zastávka 2 minuty zpoždění, druhá zastávka 2 minuty podjetí a stát s busem za zatáčkou na zastávce která je označená jenom zahlou žlutou trubkou s terčíkem uprostřed lesa na křižovatce a kde nikdy nikdo nenastupoval není moc dobrej nápad. Výhodu to má v tom, že člověk se na veřejný může lidem víc zavděčit - třeba zastavení mimo zastávku nikdo neřeší, ono když se nic nestane ani není důvod, dá se argumentovat tím, že 3 zastávky sem nezastavil tak jednou by to šlo a ještě si to pojistit "vyloučením z přepravy" s mrknutím oka na dotyčnou paní o hůlkách, která se vděčně usmívá a děkuje i po zavření dveří. jop linky mě bavily - byl sem jak ve svým živlu ale ta jednotvárnost, kdy člověk jezdil pořád to samý a větší finanční nároky mě donutily zkusit něco jinýho, vrhnul sem se na zájezdy.
Poprvý Toskánsko s Iliadou, podruhý Strasbourgu s Futurou.
Je docela těžký se do toho dostat. Jel sem u dvou firem točky na brigádu na zkoušku jestli by mě vzali, ale nakonec se jim furt něco nelíbilo.
Jezdí se to ve dvojce - to je docela průser, hlavně když s tim letadlem člověk jede poprvý, něco se mu nepovede, tak kolega (dědek) se vysazuje na chyby.
Člověk se musí víc snažit, prodávat kafe, pivko, každý stání ten bus uklidit, leštit okna a hlavně při stání fakt odpočívat - mojí chybou bylo, že sem se vždycky tak těšil že sem před tim moc nespal a pak sem za tim volantem usínal... Další věcí je, ono ty starší kolegy nezajímá jestli sem někde předtim jezdil, nikdo si předtim nic neověří u předchozího zaměstnavatele a ta nedůvěra a odstup (i nadřazenost) je ze vzduchu docela cejtit. Každej jenom řeší chyby,chyby a zase chyby ikdyž lidi chválej a člověk se do tý práce snaží dát svý srdíčko a má k tomu pozitivní přístup... takže o tom to asi tak nějak v kostce je... Práce to je krásná, mám ten koláč rád, ale jít "nahoru" kde maj všichni ostrý lokty a chce tam jezdit každej, je lepší bejt dole, odkud každej utíká... jenom tam si člověk může to svý místečko udržet a nikdo mu do toho neleze