Moderátoři: martin_100, Leoš H, Olda, Globe, Hynek, cuisine
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Stavba automobilové estakády na Barrandov.
Dobrý den pánové, mám dotaz na jeřáb ne věžový, snad to příliš nevadí, nenašel jsem vhodnější téma.
Nemáte někdo nápad, kde hledat informace o jeřábové potvoře, která stavěla automobilovou estakádu v Praze 5 z Hlubočep na Barrandov? Nemohu nikde najít informace, ale je pravděpodobné, že jen špatně hledám. Na webech o dálnici a podobných jsem nebyl úspěšný.
Prolézal jsem ta místa jako kluk, okolo roku tuším 1984. Dokončovala se první polovina Barrandovského mostu a na Barrandov se ještě jezdilo Barrandovskou ulicí. Moc mě zaujala veliká potvora, skládající dílce budoucího mostu přes údolí. O ní bych chtěl najít informace a fotografie...
Nemáte někdo nápad, kde hledat informace o jeřábové potvoře, která stavěla automobilovou estakádu v Praze 5 z Hlubočep na Barrandov? Nemohu nikde najít informace, ale je pravděpodobné, že jen špatně hledám. Na webech o dálnici a podobných jsem nebyl úspěšný.
Prolézal jsem ta místa jako kluk, okolo roku tuším 1984. Dokončovala se první polovina Barrandovského mostu a na Barrandov se ještě jezdilo Barrandovskou ulicí. Moc mě zaujala veliká potvora, skládající dílce budoucího mostu přes údolí. O ní bych chtěl najít informace a fotografie...
- pecco sk 400
- Příspěvky: 1739
- Registrován: pát kvě 14, 2010 8:56 am
- Bydliště: České Budějovice
Avia_Furgon: je to montážní jeřáb od Francouzského výrobce Freyssinet International. U nás tyto stroje vlastní firma SMP CZ ( Stavby mostů Praha ). Několik těchto jeřábů bylo zakoupeno někdy v 80 letech spolu s ucelenou technologií a licencí pro výrobu mostních segmentů a jejich následnou montáž v ČSSR i zemích východního bloku právě firmou SMP CZ, tedy tehdy ještě závodem Stavby mostů Praha v rámci firmy SSŽ. Firma SMP CZ je vlastní a používá dodnes pro stavbu a montáž mostů i mostních estakád pomocí letmé montáže. U nás i na Slovensku by se našlo několik stovek mostů vybudovaných za ta léta firmou SMP CZ. Nejdelší most se nachází na katastru obce Chabařovice s délkou okolo 600 m, z novějších jsou to mosty na dálnici D8 například v úseku Prackovice či Řehlovice ( foto ).
Potain a Pecco: nejlepší jeřáby na světě.
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Skvělé, děkuji!
Ježkovyvoči! To je ten stroj, co jsem si nad Hlubočepy prohlížel před více než 30 lety jako kluk! Koukám na ty obrázky a je mi zase 14 let, přecházím v neděli ráno z Braníka po rozestavěném mostě přes Vltavu, stoupám na Barrandov a prolézám budované sídliště. Jsou tam houfy embéček a jeden Potain (asi).
Díky, potěšil jsi mě.
Díky, potěšil jsi mě.
-
- Příspěvky: 636
- Registrován: pát bře 11, 2011 5:27 pm
- Bydliště: radovesnice
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
Zajímavé, nebylo by více info a foto,nebo video jak to pracuje
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
Taký mostový žeriav vlastní aj Doprastav. Ešte vačšie hovedo mali Inžinierske stavby Košice, pri stavbe diaľničného viaduktu Podtureň v sedemdesiatich rokoch.
Fotky : https://history.hnonline.sk/historicke- ... socializmu
Fotky : https://history.hnonline.sk/historicke- ... socializmu
Lepší voz ako Tatra neexistuje.
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
Zajímavé obrázky. Ale v těch Hlubočepích to přeci jen byl ten francouzský jeřáb, na ty dvě maxi-packy vytrčené dopředu se nedá zapomenout.
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Jeřáby na prvních panelácích.
Tady na tom fóru se najde všechno, to je paráda.
Tak dál. Nemáte prosím někdo informace o jeřábech používaných při stavbě prvních paneláků, např. na Zelené lišce v Praze? Řekl bych portálový pojízdný jeřáb, ale někde jsem četl i název kozový. Potvora, která obkročila čtyřpatrový dům a ještě podél něj jezdila po kolejích.
Kdo je vyráběl a jak se jmenovaly? A hlavně - jak se to stavělo do pracovní polohy a jak se to demontovalo? To mi vrtá hlavou nejvíc.
Tak dál. Nemáte prosím někdo informace o jeřábech používaných při stavbě prvních paneláků, např. na Zelené lišce v Praze? Řekl bych portálový pojízdný jeřáb, ale někde jsem četl i název kozový. Potvora, která obkročila čtyřpatrový dům a ještě podél něj jezdila po kolejích.
Kdo je vyráběl a jak se jmenovaly? A hlavně - jak se to stavělo do pracovní polohy a jak se to demontovalo? To mi vrtá hlavou nejvíc.
- pecco sk 400
- Příspěvky: 1739
- Registrován: pát kvě 14, 2010 8:56 am
- Bydliště: České Budějovice
Avia_Furgon: jsem rád, že je to to co jste hledal. Jinak ty vysunuté packy jsou jen pomocné, sloužící při přesunu celého jeřábu na další montážní záběr. Jinak jsem si se zájmem přečetl váš komentář a vzpomínky. Jj, to je to jediné, snad krom zkušeností a znalostí co nám nikdy nikdo nevezne
luboš růžička: pokusím se dohledat ještě nějaké fotky u nás na firmě, případně se poptám kolegů. A taktéž až zase někdy budu při montáži nebo se někdy potkám s mechanizačním od SMP tak se nezávazně poptám na foto i další informace či prospekty. Jinak vím, že byly i videa jak z provozu, tak montáže, ale otázkou je kde to skončilo..... jednalo se o originální videa od výrobce Freyssinet International a od firmy SMP CZ. No poptám se, za zkoušku nic nedám
TATRA-BA: ano Doprastav taktéž měl, nebo ještě stále má jedni montážní sadu od výrobce Freyssinet International. Ale pořídil ji až dlouho po tom, co ji provozovala firma SMP CZ. Totožnou montážní jednotku měla i firma Dopravní stavby Olomouc, ale je pravda, že tenkrát když to vše vlastně vlastnil stát, tak bylo jedno u koho to je. Podstatné bylo, že ta technologie byla k dispozici a že byla využívaná, jelikož se jednalo o poměrně drahou záležitost.
A k vašemu odkazu: na fotkách je sice větší, ale s užitnými parametry menší montážní zařízení, které však bylo od Švýcarské firmy VSL. I když je pravda, že nemůžeme srovnávat technologii montáže v období let 1962 - 1972 a dobu o deset let později. Prostě ten vývoj šel dopředu. A pokud vím, tak to Inžinierske stavby Košice nevlastnily, ale měly to zapůjčené pro konkrétní projekty. Ono se i dnes jedná o poměrně drahou technologii a tak se to převáží z jednoho projektu na druhý klidně z ČR do Turecka, odkud to jde třeba do Asie a pak do USA. Navíc ta technologie co mají firmy SMP CZ, či Doprastav je o trochu odlišná i když základ je stejný a i to bylo pořizováno v jiné době a za jiných podmínek. Myslím, že dnes by to už nikdo nekoupil, ale spíše by se to jen pronajalo. I když možná ne. Třeba firma SMP CZ a firma Freyssinet International založily společnou firmu zaměřenou na předepínání konstrukcí, speciální zdvihy těžkých konstrukcí a montáže mostů touto technologií. Jinak díky za odkaz, se zájmem se, si prohlédl zajímavé fotky, které hodně vypovídají o historii stavebnictví a tehdejšího rozvoje Československa. Zde musím uznat ( a tiše závidět ) že Slovenský server Vtedy a TASR pravidelně zveřejňují články a fotky z té doby. V tomto ohledu se mají naši novináři a ČTK co učit
luboš růžička: pokusím se dohledat ještě nějaké fotky u nás na firmě, případně se poptám kolegů. A taktéž až zase někdy budu při montáži nebo se někdy potkám s mechanizačním od SMP tak se nezávazně poptám na foto i další informace či prospekty. Jinak vím, že byly i videa jak z provozu, tak montáže, ale otázkou je kde to skončilo..... jednalo se o originální videa od výrobce Freyssinet International a od firmy SMP CZ. No poptám se, za zkoušku nic nedám
TATRA-BA: ano Doprastav taktéž měl, nebo ještě stále má jedni montážní sadu od výrobce Freyssinet International. Ale pořídil ji až dlouho po tom, co ji provozovala firma SMP CZ. Totožnou montážní jednotku měla i firma Dopravní stavby Olomouc, ale je pravda, že tenkrát když to vše vlastně vlastnil stát, tak bylo jedno u koho to je. Podstatné bylo, že ta technologie byla k dispozici a že byla využívaná, jelikož se jednalo o poměrně drahou záležitost.
A k vašemu odkazu: na fotkách je sice větší, ale s užitnými parametry menší montážní zařízení, které však bylo od Švýcarské firmy VSL. I když je pravda, že nemůžeme srovnávat technologii montáže v období let 1962 - 1972 a dobu o deset let později. Prostě ten vývoj šel dopředu. A pokud vím, tak to Inžinierske stavby Košice nevlastnily, ale měly to zapůjčené pro konkrétní projekty. Ono se i dnes jedná o poměrně drahou technologii a tak se to převáží z jednoho projektu na druhý klidně z ČR do Turecka, odkud to jde třeba do Asie a pak do USA. Navíc ta technologie co mají firmy SMP CZ, či Doprastav je o trochu odlišná i když základ je stejný a i to bylo pořizováno v jiné době a za jiných podmínek. Myslím, že dnes by to už nikdo nekoupil, ale spíše by se to jen pronajalo. I když možná ne. Třeba firma SMP CZ a firma Freyssinet International založily společnou firmu zaměřenou na předepínání konstrukcí, speciální zdvihy těžkých konstrukcí a montáže mostů touto technologií. Jinak díky za odkaz, se zájmem se, si prohlédl zajímavé fotky, které hodně vypovídají o historii stavebnictví a tehdejšího rozvoje Československa. Zde musím uznat ( a tiše závidět ) že Slovenský server Vtedy a TASR pravidelně zveřejňují články a fotky z té doby. V tomto ohledu se mají naši novináři a ČTK co učit
Potain a Pecco: nejlepší jeřáby na světě.
- pecco sk 400
- Příspěvky: 1739
- Registrován: pát kvě 14, 2010 8:56 am
- Bydliště: České Budějovice
Avia_Furgon: na váš druhý dotaz. Jednalo se o jeřáby typu MB GO2x5t od výrobce Mostáreň Brezno a pak byl ještě prakticky identický jeřáb stejného typu a parametrů typu od výrobce Stavební Stroje Praha, závod Zličín. Mám jak fotky, tak i pár článků a technické dokumentace včetně montáže. Dohledám a to a naskenuji. Zde je zatím jedna stará fotka typu MB GO2x5t od výrobce Mostáreň Brezno ( omlouvám se za horší kvalitu ) a technický list pro tentýž jeřáb , co jsem kdysi dávno získal
Potain a Pecco: nejlepší jeřáby na světě.
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
MB GO 2x5t
pecco sk 400: Díky za zprávu. Netušil jsem o jeřábech ve Zličíně nic, vždycky jsem si myslel, že Zličín byly buldozery.
Ten jeřáb je kráva obrovská neskutečná! To musel být zážitek, šplhat na ten stožár po tom žebříčku nad volnou hloubkou.
Pořád špekuluji, jak se to dalo postavit či demontovat. Teleskopické hydraulické autojeřáby ještě nebyly... Napadá mě jediný způsob demontáže, a sice rozkročení stožárů od sebe ve směru kolejí, po kolejích. Podle výkresu se zdá, že snad na vrcholu stožárů mohlo být kloubové spojení, je tam cosi okótované. Akorát u toho narážím na dva zádrhely. Za prvé by to znamenalo potřebu dosti značného místa vedle postaveného domu. A za druhé, jakmile se stožáry hodně rozkročí (budou svírat tupý úhel), tak strašně vzroste síla, která je roztahuje od sebe (červená šipka).
Procházel jsem celé tohle fórum před asi třemi lety, už jste tenhle jeřáb zmiňoval na stránce 120. Ale obrázky už jsou asi pryč, mě se nezobrazují.
A budu si muset v Národním technickém muzeu koupit publikaci č. 44 Vývoj a výroba jeřábů a publikaci č. 49 Automobilní jeřáby... Už jsem si o ně psal Ježíškovi, ale nepochopil to a nepřinel
No nic. Těším se, že až budete mít čas, napíšete více o montáži. A také mě zajímá ta pochozí lávka nad kabinami. Jeřábník lezl z lávky bokem dolů do kabiny? To by znamenalo, že v těch 27 metrech nad zemí měla lávka zábradlí jen z jedné strany? Fujtajbl...
Když uvážím, kolik tak asi se postavilo čtyřpatrových paneláků G40, tak těchto jeřábů musely být vyšší jednotky kusů nebo nižší desítky kusů. Nezachoval se žádný?
Ten jeřáb je kráva obrovská neskutečná! To musel být zážitek, šplhat na ten stožár po tom žebříčku nad volnou hloubkou.
Pořád špekuluji, jak se to dalo postavit či demontovat. Teleskopické hydraulické autojeřáby ještě nebyly... Napadá mě jediný způsob demontáže, a sice rozkročení stožárů od sebe ve směru kolejí, po kolejích. Podle výkresu se zdá, že snad na vrcholu stožárů mohlo být kloubové spojení, je tam cosi okótované. Akorát u toho narážím na dva zádrhely. Za prvé by to znamenalo potřebu dosti značného místa vedle postaveného domu. A za druhé, jakmile se stožáry hodně rozkročí (budou svírat tupý úhel), tak strašně vzroste síla, která je roztahuje od sebe (červená šipka).
Procházel jsem celé tohle fórum před asi třemi lety, už jste tenhle jeřáb zmiňoval na stránce 120. Ale obrázky už jsou asi pryč, mě se nezobrazují.
A budu si muset v Národním technickém muzeu koupit publikaci č. 44 Vývoj a výroba jeřábů a publikaci č. 49 Automobilní jeřáby... Už jsem si o ně psal Ježíškovi, ale nepochopil to a nepřinel
No nic. Těším se, že až budete mít čas, napíšete více o montáži. A také mě zajímá ta pochozí lávka nad kabinami. Jeřábník lezl z lávky bokem dolů do kabiny? To by znamenalo, že v těch 27 metrech nad zemí měla lávka zábradlí jen z jedné strany? Fujtajbl...
Když uvážím, kolik tak asi se postavilo čtyřpatrových paneláků G40, tak těchto jeřábů musely být vyšší jednotky kusů nebo nižší desítky kusů. Nezachoval se žádný?
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
MB GO 2x5t
...na tom výkresu je ještě zajímavá část vlevo dole. Uspořádání pro stavbu rohové sekce paneláku. Chápu-li to dobře, tak v takovém uspořádání měl jeřáb ve vnitřním rohu pojezdy (kola asi s elektromotory) otočené pod sloupy jeřábu kolmo na obvyklý směr usazení pojezdů? Čili jeřáb se mohl otáčet, střed otáčení byl ve středu té kružnice, ale nemohl se vydat na přímou jízdu podél domu. To se pak muselo tlouci s dalším jeřábem, který přijel k rohu podél domu..?
Edit: Ne, opravuji. Patky jeřábu jsou rozkročené na míru 14,6 m (už jen to je zajímavá představa!), kdežto vnitřní kružnice otáčení má průměr "jen" 10 metrů. Takže co? Vnitřní sloupy jeřábu se sklaply více k sobě? Spojovací kloub nahoře ve špici se rozpojil a příčný výložník visel na sloupech na těch dvou závěsech o něco níže?
Edit: Ne, opravuji. Patky jeřábu jsou rozkročené na míru 14,6 m (už jen to je zajímavá představa!), kdežto vnitřní kružnice otáčení má průměr "jen" 10 metrů. Takže co? Vnitřní sloupy jeřábu se sklaply více k sobě? Spojovací kloub nahoře ve špici se rozpojil a příčný výložník visel na sloupech na těch dvou závěsech o něco níže?
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
Doprastavácky montážny voz
https://dialnice.info/gallery/image.php ... e_id=36594
https://dialnice.info/gallery/image.php ... e_id=36593
https://dialnice.info/gallery/image.php ... e_id=36594
https://dialnice.info/gallery/image.php ... e_id=36593
Lepší voz ako Tatra neexistuje.
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
Obrázky na straně 120 pořád jsou - k problému jsem psal podrobnosti zde: http://www.truck-forum.cz/forum/viewtop ... &start=225
- Avia_Furgon
- Příspěvky: 50
- Registrován: ned dub 27, 2014 12:40 am
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Věžové jeřáby-Mostáreň brezno a další..
pipiroha: Díky za návody, ale...
Vyzkoušel jsem podle Tvého návodu u obrázku z té stránky 120 změnit adresu v adresním řádku prohlížeče. Ano, funguje to. Ovšem je to otravný postup a hlavně se dá použít jen na obrázek, o který mám eminentní zájem a o kterém vím, co se v nicneříkající ikoně skrývá.
Že bych si do počítadla stahoval jakési opravné aplikace k prohlížeči, to určitě nehrozí. Jsem stará konzerva.
Jsem Běžný Franta Uživatel a tento problém by měl podle mě řešit správce stránek na straně serveru. Ne-li, pak je na rozhodnutí každého soudruha, zda i přesto chce fórum navštěvovat.
Vyzkoušel jsem podle Tvého návodu u obrázku z té stránky 120 změnit adresu v adresním řádku prohlížeče. Ano, funguje to. Ovšem je to otravný postup a hlavně se dá použít jen na obrázek, o který mám eminentní zájem a o kterém vím, co se v nicneříkající ikoně skrývá.
Že bych si do počítadla stahoval jakési opravné aplikace k prohlížeči, to určitě nehrozí. Jsem stará konzerva.
Jsem Běžný Franta Uživatel a tento problém by měl podle mě řešit správce stránek na straně serveru. Ne-li, pak je na rozhodnutí každého soudruha, zda i přesto chce fórum navštěvovat.
Zpět na „Ostatní technika - Traktory, bagry, nadměrná přeprava...“
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ahrefs [Bot] a 10 hostů