Příspěvek
Za volantem autobusu.
Je sobota , v kalendáři datum 13, ty na mne fungují, vždy je to zajímavé. I tentokrát to začíná už ráno. S šestou hodinou procházím branou areálu a vydávám se najít autobus s koncovým číslem 76. Hledám , bloudím , bloudím pasáží, kde výkladní skla obchodů nahrazují čelní skla autobusů. Tak ještě jedno kolečko po place , ale autobus nikde. No tak to jsem v háji. Přede mnou je 690 kilometrů na cestě tam a zpět pro děti vracející se z tábora , kde celý týden jen hrály hry na PC. Vždy jsme to jeli ve dvou , tentokrát jedu sám. Tak snad se mi podaří udělat bezpečnostní přestávku před tím než je naložím. Ale to tam musím dojet včas. No bude to kouzelný výkon s ohledem na to že jen třetina cesty je po dálnici a další zbytek po cestách nižší třídy. Po dalších pár minutách nacházím bus na dílně, jež je zamčená. Po pár munutách nalézám garážmistra, který je tu jen náhodou. Na autobuse je ucházející měch. Po zjištění , že mám před sebou oněch 690 kilometrů je jasné , že s tímto busem to nebude. Hledáme řešení. Vedle 76 stojí axer, který se má jen vyčistit. Kontrolujeme zavazadlový prostor. No a zde překvapení. Bordel, jaký jsem neviděl. Deset krabic s harampádím nakonec vytahuji ven. Nedivil bych se kdyby se někde mihnul krysí ocásek. po pár minutách jsem jak prase. A to si nadiktovaly. řidič vstřícný, košile světlá jednobarevná, kravata, tmavé kalhoty. No nakonec vše zbytečné. Dispečer rozhoduje , že pojedu Crosweyem , ten má velké kufry. Na jednu stranu mám radost, na druhou ne , autobus je na kartu. no budu kouzelník jestli to za deset hodin sjedu. Většinou jsme to jezdili za 11.
Do půl osmé čekáme na kolegu, který je ještě s busem na cestách a který není vůbec nadšený , že se má vrátit do garáží a vzít si devítkovou karosu. Už je tu. ,, Zdar , mám jet tím tvým. Také z toho nejsem nadšený. Je dotankováno?,, Snažím se nastolit přátelskou atmosféru. ,, Ne dotankováno není.,, ,, Dobrá tak si prosím dotankuj, ať je jasné za kolik kdo z nás jel, ať potom neřekneš, že jsem ti naboural spotřebu.,, Přesvědčuji kolegu. Dotankováváme a mne nenapadá, jaká past na mne ještě čeká. Jedna věc mne nenapadla. To mne pak bude nervovat. No člověk se stále učí. Teprve s osmou hodinou vyrážím. Tak a mohu letět v kuse , jinak na mne budou čekat. Cesta do Brna utíká v rámci hledání vhodné pozice. Stálý řidič tohoto busu mi připomíná Fantoziho, vzezřením i výškou. Nohy mám pod bradou, sedadlo dole. Před očima mám stínící roletku . No za Brnem už je roetka o půl metru výš a sedadlo v poloze , ze které kolega na pedály nedosáhne. promiň kolego ,ale fakt to nešlo. Za Brnem začíná kapitola s názvem oprava D1. Dnes super výživné. U Devíti křížů právě usměrňují provoz jen do jednoho pruhu pro každý směr a to v délce 8 km.To bude nářez na cestě zpět. Plánuji, kde si zastavím pro něco sladkého a nějaký ten energi nápoj. Na dálnici jen osobáky a autobusy. Sjíždím z D1 na 90 kilometru a začíná tour de objíždka. První hned mezi Pelhřimovem a Táborem. V půl jedné mám nakládat palety, které mluví. A před tím potřebuji pauzu 45 minut. Co chvíli sklouzávají mé oči na údaje s časem. Potřeboval bych být v cíli cesty v 11 45. Je 12 15 a já míjím ceduli Strakonice. Za 15 minut budu za volantem 4,5 hodiny. Šlapu na plyn, nyní jsem bez lidí a tak se dá jet svižněji. Přede mnou 12 km k cíli cesty. No a přede mnou sváteční jezdec , který jede v obci 40 a za obcí 60. Budu v háji. Já snad budu stát 3 km před Volyní. No nakonec 12 28 zastavuji u internátu, kde jsou děti ubytovány. Vymačkávám šipku pod slotem jedna a s úlevou sleduji symbol postýlky, který se zobrazuje. Hlavou se mi žene starost o to jak to dám zpět, když ještě musím jet pro sedm dětí do Blatné, cože je dalších cca 40 km směrem opačným než je směr návratu. K tomu za zády náklad nejcenější pro každého , který se stal rodičem. Stačí vzít pár zatáček rychleji, jednou dvakrát zpomalit nečím jiným než retardérem a bude nějaký klenot hledat sáček . zatím si zakládám na tom, že se mnou se nezvrací. Tak a mám dilema. Čas a výkon 10 hodin, nebo blinkáníčko. No zatím mám 45 minut na zvolení taktiky. Ještě zbývá vysvětlit náctiletým vedoucím tábora, že odjezd bude v 13 15 a do té doby, že se nepohnu ani centimetr.
Mám dopsat jak to pokračovalo?
MILDATRUCK
taky prosím
