Moderátoři: martin_100, Olda, -Ondra-, cuisine, Chomuťák, Pavel Bíteš, mili, Pavel Šebek
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Kde jsou ty doby, kdy ADR jezdili poctivě 80km/hod. A není se čemu divit. Cisternáři nestačí zavážet benzinky jak lidi jezdí. Nejsou lidi, nejsou cisterny a lidi jezdí a jezdí. Tak to nějak musí dohonit. By byl skandál kdyby si němci nemohli natankovat z důvodu nedostatku PHM.
Zrovna včera, to je v sobotu ve 2.51hod jsem přemýšlel, kam všichni ti v osobáku letí, to byl provoz pomalu jak ve dne.(německé dálnice)
Zrovna včera, to je v sobotu ve 2.51hod jsem přemýšlel, kam všichni ti v osobáku letí, to byl provoz pomalu jak ve dne.(německé dálnice)
Jeho poslední slova byla. To stihneš.
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Jinak kdysi zde jozin psal, že rumuni mají větší platy na vnitru, než na MKD. Měl pravdu, ale asi špatně pochopil, že to vnitro jezdí v Německu.
Včera když jsem to viděl, ty parkoviště, tak mi to hlava nebrala.
By mě zajímalo, co by se dělo, kdyby vyloučili Rumunsko z EU, nebo kdyby byl RomaniaExit.
Včera když jsem to viděl, ty parkoviště, tak mi to hlava nebrala.
By mě zajímalo, co by se dělo, kdyby vyloučili Rumunsko z EU, nebo kdyby byl RomaniaExit.
Jeho poslední slova byla. To stihneš.
- zdenekjihlava
- Příspěvky: 1567
- Registrován: sob zář 04, 2010 10:53 am
- Bydliště: jihlava
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
To není jen v Německu to je po celé Evropě kam prijedeš tam už je 100 Rumunu.U nich v Romanii už nemohl zůstat žádný chlap všichni jsou po EU
Zijte dlouho a blaze.
-
- Příspěvky: 233
- Registrován: stř kvě 02, 2018 1:05 pm
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Už to i vylepšili. Jezdí s manželkama, oba mají papíry na návěs a tráví v autě klidně 1rok. Před měsícem mi to vysvětloval jeden s mrazákem. Auto SK Blava.
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
No twl Nějak tak si představuju peklo na zemi. Rok z manželkou v kabině... Na to snad musí být nějaké speciální školení Tolik peněz na světě není, abych do toho šel
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
.
Naposledy upravil(a) sof dne sob kvě 25, 2019 10:53 am, celkem upraveno 1 x.
-
- Příspěvky: 233
- Registrován: stř kvě 02, 2018 1:05 pm
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
No tvrdil, že jim to hodí k 5 tacům euracku měsíčně. Rok to vydrží a pak si otevře doma servis. Byl tak do 30.
-
- Příspěvky: 233
- Registrován: stř kvě 02, 2018 1:05 pm
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Když přežiješ tohle, tak potom už přežiješ všechno.
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Nová hračka.
Tak blíží se vánoce a jako chlapci jsme čekali na dárky, které budou schovány pod jehličím stromečku. Pro chlapečky praštěné dveřmi auta to byl dárek jen tehdy pokud to mělo kola. A těm bláznům, co jsou jako já, těm to zůstalo navždy v podobě sbírání modelů aut. A tak i kamarádky a partnerky a následně i manželky, od čísla jedna po číslo tři, to měly v onen čas snadné. Stačilo zajít do obchodu s modely a problém s dárkem byl vyřešen. Je tedy fakt , že mé číslo tři to mělo nejtěžší. To jsem dotáhnul k dokonalosti a kromě těch kamionů zmenšených jsem si přál a pořídil i ten skutečný 1ku jedné. A on pěkných a hlavně krásných přes desítku let se stal členem rodiny. A na štědrý den , když stál na place jsme ho stejně šli okouknout a pohladit pohledem, tak jako když kočí chodili s jablky do stáje za svými valachy.
Blíží se vánoce a letos dostanu svůj dárek o nějaký ten den dříve. Tentokrát dárcem , dá se říci , je vedení školy . Zbývají dvě vyspání do toho něž si vyskočím za volant nového dárku v podobě Dafu . Nějaké ty ozdoby už jsem mu nachystal a dodal prodejci , ještě než dorazil do ČR ze země svého zrodu. Na uvítanou na něj čekali čtyři modré cedulky s písmenem L. Minulý týden se ještě čekalo na popis plachty, ale jinak můj nový mazlík už stál na place oněmi ozdůbkami označen. Je sice faktem, že kabina bude krátká a nízká, neboť předchůdci moji nepřemýšleli , když zadávali podmínky výběrového řízení, či spíše jim to bylo jedno. No prostě je dveře auta v dětství do hlavičky nepraštili. A neboť vánoce se blíží rychle, obzvláště těm z kolegů, kteří jezdí v turnusovém režimu tak těm přeji, aby se vrátili včas domů, či tam kde jim je nejlépe po té co jejich noha opustí stupačku a z rukou vyklouzne volant.
Tak blíží se vánoce a jako chlapci jsme čekali na dárky, které budou schovány pod jehličím stromečku. Pro chlapečky praštěné dveřmi auta to byl dárek jen tehdy pokud to mělo kola. A těm bláznům, co jsou jako já, těm to zůstalo navždy v podobě sbírání modelů aut. A tak i kamarádky a partnerky a následně i manželky, od čísla jedna po číslo tři, to měly v onen čas snadné. Stačilo zajít do obchodu s modely a problém s dárkem byl vyřešen. Je tedy fakt , že mé číslo tři to mělo nejtěžší. To jsem dotáhnul k dokonalosti a kromě těch kamionů zmenšených jsem si přál a pořídil i ten skutečný 1ku jedné. A on pěkných a hlavně krásných přes desítku let se stal členem rodiny. A na štědrý den , když stál na place jsme ho stejně šli okouknout a pohladit pohledem, tak jako když kočí chodili s jablky do stáje za svými valachy.
Blíží se vánoce a letos dostanu svůj dárek o nějaký ten den dříve. Tentokrát dárcem , dá se říci , je vedení školy . Zbývají dvě vyspání do toho něž si vyskočím za volant nového dárku v podobě Dafu . Nějaké ty ozdoby už jsem mu nachystal a dodal prodejci , ještě než dorazil do ČR ze země svého zrodu. Na uvítanou na něj čekali čtyři modré cedulky s písmenem L. Minulý týden se ještě čekalo na popis plachty, ale jinak můj nový mazlík už stál na place oněmi ozdůbkami označen. Je sice faktem, že kabina bude krátká a nízká, neboť předchůdci moji nepřemýšleli , když zadávali podmínky výběrového řízení, či spíše jim to bylo jedno. No prostě je dveře auta v dětství do hlavičky nepraštili. A neboť vánoce se blíží rychle, obzvláště těm z kolegů, kteří jezdí v turnusovém režimu tak těm přeji, aby se vrátili včas domů, či tam kde jim je nejlépe po té co jejich noha opustí stupačku a z rukou vyklouzne volant.
MILDATRUCK
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
.
Naposledy upravil(a) sof dne sob kvě 25, 2019 10:51 am, celkem upraveno 1 x.
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Pri čítaní týchto článkov TU a TU som sa náhodou cez odkaz v diskusiach dostal na jeden šoférsky blog. Najlepší blog čo som kedy od nejakého šoféra, šoféra autobusu čítal.
Blog bol tak úspešný, že s toho bola vydaná kniha Ako som vozil Nórov.
Zatiaľ som čítal len toto, ale bolo to tak dobré, že som si kúpil eknihu a vezmem ju do práce na môj posledný tohtoročný šoférsky turnus.
Fotky a video k tomu poslednému odkazu, Nobina Tromsø:
Aj táto časť "reťaze" je dobrá a stojí za prečítanie. Obvzlášť jak Superman 1 a Superman 2 idú do kopca.
Blog bol tak úspešný, že s toho bola vydaná kniha Ako som vozil Nórov.
Zatiaľ som čítal len toto, ale bolo to tak dobré, že som si kúpil eknihu a vezmem ju do práce na môj posledný tohtoročný šoférsky turnus.
Fotky a video k tomu poslednému odkazu, Nobina Tromsø:
Aj táto časť "reťaze" je dobrá a stojí za prečítanie. Obvzlášť jak Superman 1 a Superman 2 idú do kopca.
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Jak se rodí ,,blázni,, podobní nám.
Někteří se narodí do toho prostředí, které ti co se tu scházíme máme rádi. Některé naše vášeň pro vše kolové popadne už v dětských letech a už nepustí . V těch jiných se teprve musí zrodit. Možná se to podobá pohádkám či hororům, aneb koho kousne upír , stává se také upírem. V tom případě jsem asi upír a koušu kolem sebe. A nyní jsem se dostal do prostředí , kde je těch objektů ke kousání spousta. Aneb mám ve třídě třiadvacet kluků opravářů , kteří už nějaký vztah ke věcem kolovým mají. Někteří více a někteří méně. A tak je třeba se pořádně zahryznout. Stále jsem dumal jak v nich vášeň probudit. U některých se to dařilo tím, že člověk suchou výuku pravidel proložil nějakou tou příhodou z cest a nějakým tím videem, které vzniknulo jen tak mimochodem, jak to život za volantem přivál. A pak se mi v hlavě zrodila myšlenka na pořádný kousanec. Co tak nechat je řídit pořádný a skutečný kamion. Osobákem už mají moji svěřenci první hodiny za sebou , v traktoru už také řadí s meziplynem obstojně, školní Daf ještě neokusili, neboť jsem jej dovezl teprve minulý pátek a to v podobě fungl nového LF. A nejdříve ho chci trošičku poznat sám, tak pár stovek kilometrů jim ho ještě nesvěřím.
Před měsícem se mi podařilo však setkání se zástupcem jedné velké firmy a slovo dalo slovo s výslednou dohodou, že ona firma nechá ,,mé,, chlapce svést se skutečným tahačem s návěsem. A tak jsem hledal vhodnou plochu , pak jejího majitele, dále vhodný termín přijatelný pro firmu i školu. A protože , když člověk opravdu chce tak prý se to podaří. Asi jsem chtěl a lidé , které jsem oslovil také.
A tak včera ,,moji,, kluci dostali možnost a příležitost okusit jaké to je, když skutečně sedí za volantem Scanie s návěsem a řídí ji. Plocha letiště byla dostatečně veliká, aby okusili co tahač dovede. K tomu si poprvé okusili couvání za roh spolu s otočením. A zdá se dařilo se , neboť dvěma třetinám po té co opustili kabinu tahače zářili oči a dušičky byli plné dojmů. No prostě pusťte blázna jako jsem já do prostředí školního. Tak uvidíme jak včerejší akce byla úspěšná.
Někteří se narodí do toho prostředí, které ti co se tu scházíme máme rádi. Některé naše vášeň pro vše kolové popadne už v dětských letech a už nepustí . V těch jiných se teprve musí zrodit. Možná se to podobá pohádkám či hororům, aneb koho kousne upír , stává se také upírem. V tom případě jsem asi upír a koušu kolem sebe. A nyní jsem se dostal do prostředí , kde je těch objektů ke kousání spousta. Aneb mám ve třídě třiadvacet kluků opravářů , kteří už nějaký vztah ke věcem kolovým mají. Někteří více a někteří méně. A tak je třeba se pořádně zahryznout. Stále jsem dumal jak v nich vášeň probudit. U některých se to dařilo tím, že člověk suchou výuku pravidel proložil nějakou tou příhodou z cest a nějakým tím videem, které vzniknulo jen tak mimochodem, jak to život za volantem přivál. A pak se mi v hlavě zrodila myšlenka na pořádný kousanec. Co tak nechat je řídit pořádný a skutečný kamion. Osobákem už mají moji svěřenci první hodiny za sebou , v traktoru už také řadí s meziplynem obstojně, školní Daf ještě neokusili, neboť jsem jej dovezl teprve minulý pátek a to v podobě fungl nového LF. A nejdříve ho chci trošičku poznat sám, tak pár stovek kilometrů jim ho ještě nesvěřím.
Před měsícem se mi podařilo však setkání se zástupcem jedné velké firmy a slovo dalo slovo s výslednou dohodou, že ona firma nechá ,,mé,, chlapce svést se skutečným tahačem s návěsem. A tak jsem hledal vhodnou plochu , pak jejího majitele, dále vhodný termín přijatelný pro firmu i školu. A protože , když člověk opravdu chce tak prý se to podaří. Asi jsem chtěl a lidé , které jsem oslovil také.
A tak včera ,,moji,, kluci dostali možnost a příležitost okusit jaké to je, když skutečně sedí za volantem Scanie s návěsem a řídí ji. Plocha letiště byla dostatečně veliká, aby okusili co tahač dovede. K tomu si poprvé okusili couvání za roh spolu s otočením. A zdá se dařilo se , neboť dvěma třetinám po té co opustili kabinu tahače zářili oči a dušičky byli plné dojmů. No prostě pusťte blázna jako jsem já do prostředí školního. Tak uvidíme jak včerejší akce byla úspěšná.
MILDATRUCK
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)
Asi jsem blázen.
Tak si říkám asi jsem blázen. Dostal jsem nového Dafa LF. Těšil jsem se na něj celý rok a tak ještě něž došel k nám na plácek školy, tak jsem jej byl párkrát omrknout , když stál u dealera na place. Nejdříve bez nástavby , pak se montoval závěs pro přívěs a postupně došlo i na valníkovou korbu s plachtou. Nejdéle jsme však čekali na plachtu , neboť plachtu schvalovalo vedení školy a tak zvítězil až třetí návrh. A tak tři měsíce jsem jej jezdil jen očumovat. No jak říkám blázen. A koncem září jsem konečně jel pro mazlíka. Musel jsem se smířit s kratilinkatou, spíš kratililinkatou kabinou, malými kolečky a šestikvaltovou převodovkou, neboť parametry zadával pan patlal co působil ve škole ještě než jsem došel. No ale na autoškolu by mohlo stačit. Výsledek je , že už musíme namontovat dva plastové boxy, aby vůbec byl kam dát vercajk a kam uložit v zimě bundy a aktovky žáků, když pojedou. V kabině místa nět.
A tak mazlík stál na dvoře a bylo jasné, že jen tak se 105 km by jej jen šílenec dal žáčkům začínajícím, kteří dělají od začátku B,C,T. Tak jsem dvě soboty strávil projížďkou a seznámením se s mazlíkem. Je nový a tak jede krásně, vše ještě tak jak má být bez nějakých pazvuků. Ale protože jsme s kolegou dva tak mu jej musím půjčit. No na rovinu, jsem jako před 47 lety na pískovišti, to jsem také autíčka nechtěl půjčovat. A tak jsem svého mazlíka musel půjčit. Druhá vyjížďka byla veselá, jednou kolega vzal hranečník, ani ne tak , že by neuměl jezdit, spíše , že mu to bylo jedno, no co jen otřená guma. Trpěl jsem jako zvíře. Pak našel místo a že si odskočí. Říkám si ok. Sjeli jsme z cesty na plácek, který vede ke zkratce mezi dvěmi cestami. Vrátil se a pravil:,, Vezmeme to tou zkratkou.,, Říkám ne nejezdi tam, je to tam úzké, plno keřů a větví, nevlezeme se tam.,, No přesně jako můj bývalý společník. ,,Vlezeme, tam se dá projet.,, Když tam jezdím osobákem větve míjejí auto o dva , tři , deset cm. No nic jel , první malé keříky , šup volant vlevo a vpravo, no jen se otřely o zrcátko. Další zatáčka a bylo jasné, že tam už ne. No , ale proč ne, vždyť to zkusíme, větev není železo. No není , některé se ohnuly a když jsme tam byli tři metry vnořeni tak nás sevřeli a konečně pochopil že néééé. I šípková Růženka by se nemusela stydět za to jak se ukryla před světem. Chtěl jsem se líbat , ne však s princem , ale pěstí bych nejraději políbil nějaký ten strom či kámen, aby mne přešel vztek a bezmoc. Ok za námi osobák, a tak on zpětný chod a my také. A co větve , no zas hezky šupky po plachtě a po dveřích a přes zrcátka se vraceli do původního stavu zimní dřeviny. Srdce mi krvácelo a v nitru se chystal výbuch . Já dumal čím mazlíka vylepším a co mu bude slušet a nyní jsem se jen modlil, aby na něm nezůstal šrám . Teď už jen dumám jaké to bude až se mi mazlík vrátí z jízd s kolegou. Už v tom starém Manu jsem stále jen vytíral a uklízel já. Tady jsem očekával, že zaujme jiný postoj, no asi jsem zase naivní a obávám se , že se pletu.
Asi jsem blázen a nejraději bych své hračky nikomu nepůjčoval. Jsem zvědavý jak jste na tom vy ? Také občas trpíte , nebo to berete , že je to na práci.
Tak si říkám asi jsem blázen. Dostal jsem nového Dafa LF. Těšil jsem se na něj celý rok a tak ještě něž došel k nám na plácek školy, tak jsem jej byl párkrát omrknout , když stál u dealera na place. Nejdříve bez nástavby , pak se montoval závěs pro přívěs a postupně došlo i na valníkovou korbu s plachtou. Nejdéle jsme však čekali na plachtu , neboť plachtu schvalovalo vedení školy a tak zvítězil až třetí návrh. A tak tři měsíce jsem jej jezdil jen očumovat. No jak říkám blázen. A koncem září jsem konečně jel pro mazlíka. Musel jsem se smířit s kratilinkatou, spíš kratililinkatou kabinou, malými kolečky a šestikvaltovou převodovkou, neboť parametry zadával pan patlal co působil ve škole ještě než jsem došel. No ale na autoškolu by mohlo stačit. Výsledek je , že už musíme namontovat dva plastové boxy, aby vůbec byl kam dát vercajk a kam uložit v zimě bundy a aktovky žáků, když pojedou. V kabině místa nět.
A tak mazlík stál na dvoře a bylo jasné, že jen tak se 105 km by jej jen šílenec dal žáčkům začínajícím, kteří dělají od začátku B,C,T. Tak jsem dvě soboty strávil projížďkou a seznámením se s mazlíkem. Je nový a tak jede krásně, vše ještě tak jak má být bez nějakých pazvuků. Ale protože jsme s kolegou dva tak mu jej musím půjčit. No na rovinu, jsem jako před 47 lety na pískovišti, to jsem také autíčka nechtěl půjčovat. A tak jsem svého mazlíka musel půjčit. Druhá vyjížďka byla veselá, jednou kolega vzal hranečník, ani ne tak , že by neuměl jezdit, spíše , že mu to bylo jedno, no co jen otřená guma. Trpěl jsem jako zvíře. Pak našel místo a že si odskočí. Říkám si ok. Sjeli jsme z cesty na plácek, který vede ke zkratce mezi dvěmi cestami. Vrátil se a pravil:,, Vezmeme to tou zkratkou.,, Říkám ne nejezdi tam, je to tam úzké, plno keřů a větví, nevlezeme se tam.,, No přesně jako můj bývalý společník. ,,Vlezeme, tam se dá projet.,, Když tam jezdím osobákem větve míjejí auto o dva , tři , deset cm. No nic jel , první malé keříky , šup volant vlevo a vpravo, no jen se otřely o zrcátko. Další zatáčka a bylo jasné, že tam už ne. No , ale proč ne, vždyť to zkusíme, větev není železo. No není , některé se ohnuly a když jsme tam byli tři metry vnořeni tak nás sevřeli a konečně pochopil že néééé. I šípková Růženka by se nemusela stydět za to jak se ukryla před světem. Chtěl jsem se líbat , ne však s princem , ale pěstí bych nejraději políbil nějaký ten strom či kámen, aby mne přešel vztek a bezmoc. Ok za námi osobák, a tak on zpětný chod a my také. A co větve , no zas hezky šupky po plachtě a po dveřích a přes zrcátka se vraceli do původního stavu zimní dřeviny. Srdce mi krvácelo a v nitru se chystal výbuch . Já dumal čím mazlíka vylepším a co mu bude slušet a nyní jsem se jen modlil, aby na něm nezůstal šrám . Teď už jen dumám jaké to bude až se mi mazlík vrátí z jízd s kolegou. Už v tom starém Manu jsem stále jen vytíral a uklízel já. Tady jsem očekával, že zaujme jiný postoj, no asi jsem zase naivní a obávám se , že se pletu.
Asi jsem blázen a nejraději bych své hračky nikomu nepůjčoval. Jsem zvědavý jak jste na tom vy ? Také občas trpíte , nebo to berete , že je to na práci.
MILDATRUCK
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 19 hostů