Musí to tak být??
Při každém setkání s ostatními kolegy z naší profese profesionálního řidiče, ať už na parkovišti, na firmách a skladech nebo i v nějaké té hospůdce, slýcháváme, jak to jde s profesí řidiče z kopce, jak se podmínky zhoršují a z této práce se stává otročina.
Pokud se ohlédneme několik desítek let nazpět, jednalo se o prestižní profesi, kde se daly vydělat slušné peníze a i lidé si posádek kamionů vážili.
Ano, před několika desítkami let byly podniky státní a nikoho by ani nenapadlo někomu krátit výplatu, diety nebo i jinak porušovat předpisy. Po privatizování státních podniků a vzniku mnoha nových dopravních firem se ale situace změnila. Vlastníkem dopravních firem už nebyl bezejmenný stát, ale konkrétní majitelé. Ti ve snaze o větší a větší zisky, což je v podnikání pochopitelné, začali na řidiče klást větší a větší nároky, za menší a menší odměny. Ve snaze o vyšší zisky a v boji s konkurencí však začali obcházet nastavené standardy, obcházet zákony a postupně se z prestižního povolání řidiče stalo to, čím je dnes. Stát vytvořením změtí těžko srozumitelných i navzájem si odporujících zákonů, které si nelze jednoznačně vyložit, a rovněž pak následnou nedostatečnou kontrolou dodržování práva tomuto stavu jen napomáhá. Z profese, kdysi tak prestižní, se stala profese, kde za minimální mzdu zaměstnavatelé nutí své zaměstnance, aby pro jejich vyšší zisky porušovali vyhlášky, zákony a ohrožovali tím sebe i ostatní.
Bohužel na tomto stavu mají svůj velký podíl i samotní řidiči. Zřejmě před obavami o své zaměstnání postupně přistupovali na nové, čím dál horší a horší podmínky. Ustupovali do té míry, až se právě tyto zhoršené podmínky staly u dopravních firem standardem. Svojí neochotou postavit se proti úpadku tohoto kdysi prestižního povolání dopustili, že je dnes jako jedno z nejhůře placených. Dopustili, že ohodnocení za něj neroste souměrně se zvyšujícími se nároky na jeho vykonávání.
Položme si otázku – musí to tak být i nadále?
Všichni víme, jak dnešní stav vypadá, všichni o tom dokážeme hodiny debatovat. Proč se ale nic nemění a situace se zhoršuje a zhoršuje?
Samozřejmě, jednotlivec nezmění nově zaběhlé praktiky odměňování, ani nově zaběhlé praktiky porušování a obcházení zákonů ze strany zaměstnavatelů. Proč se tedy řidiči nesemknou a nezačnou se společně bránit proti stavu, ve kterém se jejich profese dnes nachází?
Od roku 2009 je tu Sdružení řidičů CZ (
www.sdruzeniridicu.cz). Toto občanské sdružení založili samotní řidiči ve snaze sjednotit se do jednotné organizace. Založili ho, aby sjednoceni přiblížili svoji nelehkou profesi řidiče veřejnosti, aby společnými silami poukázali na nepravosti, které se v jejich profesi dějí, a v neposlední řadě, aby mohli společnými silami bojovat za ztracenou prestiž tohoto povolání. Jednotlivce nikdo poslouchat nebude, ale silnou organizaci s jednotným hlasem už nikdo opomíjet nemůže.
Pomozte sami sobě a rozmnožte řady členů Sdružení řidičů CZ, zapojte se do jeho fungování. Založení této organizace je jen první krok, další osud je už na každém z nás. Jen silná základna nám dá možnost, aby nám někdo naslouchal, abychom si mohli vynutit zpět ztracené podmínky pro výkon našeho povolání.
Pokud s tímto souhlasíte a chcete se podílet na změně k lepšímu, se vstupem do sdružení také dále sdílejte tento text na sociálních sítích, rozešlete ho svým kamarádům. Jen tak se dostane k těm, kterým není situace lhostejná a jsou ochotni pomoci.
