Po dlouhé době sem zase něco přidám, aneb odstrašující zajímavosti, jenž jsem pořídil v průběhu loňského roku na stavbě, kde jsem působil. Dlouho jsem váhal, zda to budu vůbec publikovat, ale přístup některých pracovníků firmy PORR Praha, ze střediska monolity a jejich zahraničních pracovníků mě k tomu vedou. No a rovněž jsem zvědav i na vaše případné názory. Osobně jsem nějaké tyto fotky použil při školení či tréninku nový jeřábníků a kolega, jenž přednáší na vysoké škole to použil při přednáškách. Prý byly zajímavé dotazy a připomínky ze strany studentů, i když se našly i tací, co nevěřily.
Když Ukrajinec, Rumun či Moldavan potřebuje nařezat armaturu, tak na co by hledal nějakou podložku či rovnou plochu..... vždyť na řezání a broušení materiálu je nejlepší použít část věže jeřábu. A ještě se diví proč na něj hulákám. A stavbyvedoucí od monolitářů mu vážně poradí, že když mě vadí bruska, ať si příště vezme autogen. Na moji odpověď, že když se sebeméně poškodí tato část jeřábu, tak to může při těch kroutících momentech a tlacích prasknout, což by mělo za následek kolaps celého jeřábu se dozvím, že to tak dělají běžně a že se jim zatím nic nestalo. V tu chvíli nevím, zda jim nadávat, dát facku či brečet nad nevědomostí a chybějícími základními znalostmi nejen dělnických profesí, ale i techniků..... no v takových případech jsem byl rád, že mám jeřáb bez kabiny, pouze s dálkovým ovládáním, protože takovéto experty mohu upozornit zavčasu a případně to zdokumentovat
Proarmovaná věž jeřábu v dočasném prostupu. No ovládat ten jeřáb z kabiny, tak se asi nedostanu dolů
Šikmé tahy, jedna ze zakázaných manipulací jeřábu, s jejímž dodržováním se však zřejmě nikdo z tesařů a techniků nezabývá, neboť přepravní závěsná vahadla pro tyto případy jsou asi příliš drahé a tak se to riskne..... když se něco stane, tak to technici svedou na Ukrajince, či jiného experta z Východu, jenž nemá pracovní povolení, či neumí česky
Rovněž při bednění věnců se soudruhům z Ukrajiny a Rumunska moc nedařilo a tak jim při betonáži bednění povolilo a beton se vyvalil o pár pater níže. V nejspodnějším patře mě dokonce zabetonovaly patku jeřáb, asi se bály, že je tam málo zátěže
Bohužel mě nezbylo nic jiného, než vzít lopatu a beton si sám odházet a poté si jeřáb trochu očistit. No stejně se to nepodařilo úplně, což se ukázalo druhý den za světla
Zde jsem však zuřil nehezky. Zde šlo bohužel o život. Opět zaperlili soudruzi z Ukrajiny a Rumunska, no a jelikož školení BOZP a nebo nedej bože vazačský průkaz, to přece stojí peníze, tak jim to školení potvrdíme bez školení a budeme doufat, že se nic nestane. No stalo se a já byl moc rád, že se to obešlo bez zranění. Východní experti si odbednily velký kus plenty a jelikož na stropě je bordel opřeme plenty dole. Problém, nastává v okamžiku, kdy je plenta opřena nikoliv o plnou stěnu, ale pouze o průvlak a pod tím neskutečný bordel. Do toho si druhý Ukrajinec vzpomene, že polovinu plenty potřebuje nahoru na další úsek stěny a tak ji jde aktivně rozdělit. Najedu mu tam s hákem a říkám mu, vytáhneme to nahoru, usadíme ke stěně a až se to zajistí stabilizačními vzpěrami, rozpojí se nevyužitá část plenty a sveze se dolů. Ale to ne, to by po těch schodech musel dvakrát. Takže rozklepne žáby ( spojovací čepy ) a část plenty jenž je na nerovném podkladu se stočí a padá přímo na milého Ukrajince. Ten nevěří jak se to mohlo stát, řvu na něj já, řvou i jeho soukmenovci ať rychle utíká, ale on stojí a dívá se jak to padá na něj. Po chvíli se duchaplně vrhá k zemi ( asi aby jej to rozmáčklo úplně ), no ale asi mu je ještě neštěstí souzeno se toho důchodu dožít, takže padající plenta se zarazila o zhruba metr vysokou přepravní klec plnou odřezků a odpadu. Soudruh přežil bez zranění, ale po incidentu se ten den na stavbu už nevrátil, místo toho odešel na šatnu, kde si dal samohonku a posléze to šel zapít do hospody. No nedivím se