Talbot/Simca/Chrysler France/Matra/Gordini
Napsal: stř led 09, 2013 12:38 am
Teď jsem náhodou kouknul na první stránku vlákna http://liaz.cz/forum/viewtopic.php?t=6768&start=0 a poznal jsem tam svoji http://postimage.org/image/1nzman8x0/ Solaru . První Solaru jsem vyměnil v roce '91 s cikánama za moji Š1203 Mikrobus DeLuxe. Solara byla zelená čtrnáctistovka bez výbavy z roku '80. S ní jsem jezdil rok a půl denně 80km od nás do Liberce na karty, k ránu někam na disco a pak domů chrápat až do večera. To byly časy...Pak ji kluk od karet zadřel a stála mi na dvorku.
V roce '94 jsem dělal (musel jsem začít dělat, abych mohl zaplatit dluhy z karet ) chvíli v Liberci (jak příznačné) a po městě jezdila tato bílá Solara na německých číslech. Podařilo se mi řidiče Talbotu odchytit a nabídl jsem mu tu moji Solaru "na papíry". Majitelem byl emigrant, který jezdil k rodičům do Liberce a tak papíry nepotřeboval. Naopak; zeptal se mne, zda nekoupím já tu jeho, neboť se chystal ke koupi starší Lancie Delta.
Řekl si za Solaru 14.000Kč a přitom to auto bylo z roku buď '82 nebo '84, to si nevybavuji a mělo sedadla mikroplyš, opěrky vzadu, servo, centrál, tmavá skla, computer, elektrická okýnka vpředu a byla to 95koňová śestnáctistovka s pětikvaltem. Brzdy 4x kotouč a tažné (fešáci v Boleslavi tou dobou sekali stopětky úžovky ). Tak jsem ji koupil, přehodil značky a jezdil. Po nějaké době mě začali policajti dělat pakárnu, že to nemám přepsané a naposledy to dopadlo tak, že jsem musel potupně odšroubovat na náměstí značky a dát jim je. Pak mi řekli, ať si to dovezu na dvůr a nevyjíždím. Tak jsem vzteky hodil klíče ve tmě někam do náměstí a pak jsme s policajtama jak pitomci lezli při baterce po zemi, abychom ty klíče našli.
Auto nebylo proclené, tak jsem musel původního majitele dovést do Jičína na celnici, Tam podepsal čestné prohlášení, že mu auto v čechách kikslo (jinak nemohlo být zahájené celní řízení na věc, která nebyla přihlášena na hranicích), celníkovi jsem dal dvěstě korun úplatku (neobratně, neboť to neumím) a na Dopravním inspektorátu jsem to dal jakž-takž do pořádku.
Pak mi jednou klekla vodní pumpa a auto mi stálo delší dobu na ulici a sháněl se díl. Jednou k ránu u nás zvonili policajti, jestli jsem někomu Talbota půjčoval....oni totiž vytáhli z auta za límec zloděje Ten kluk, jak jsem později zjistil, měl už vrak Talbota na dvoře a chtěl ho takhle "zrenovovat". Byl bezvadně připravený a nechtěl nic poškodit, to ho ale dostalo. Třeba rozšrouboval spínačku, aby ji nerozbil, měl ssebou aku a škodováckou benzínovou pumpu, přefikl hadičku ke karburátoru a pumpičkou si tam pumpoval benzín z flašky. Dostal za to podmínku a protože k soudu byl znalecký odhad ceny cca. 25.000Kč , tak jsem se rozhodl, že to auto musí za ty hříšné peníze koupit.
Jel jsem k němu domů, on se přede mnou schoval u kamaráda za uhlí. Tak jsem ho ve sklepě trochu pojezdil a on slíbil, že peníze sežene. Když se nic nedělo, navštívil jsem ho znovu, bylo to v neděli navečer, šel domů z melouchu, byl asi se sebou ten den spokojený, ale po mé návštěvě ho to přešlo. Nicméně peníze neměl.
Zajel jsem tam znovu s kamarády, to bylo Bo-Ro, jeho máma vyskočila z okna (jen přízemí ), aby od sousedů zavolala policajty. Ti za chvilku přijeli, kluci v civilních autech s černýma tričkama Policie. Můj kamarád, kvalitní rétor jim vše vysvětlil, než se stačili zeptat "nepřátel" a tak se akorát toho pitomy zeptali, od čeho má monokl. Za něj můj kamarád odpověděl, že spadl ze schodů (přízemí ) a pitoma na to přikývl.
Policajti odjeli a za týden, když jsem přijel v pátek domů z práce, čekal na mne před barákem i s rodiči, kteří mu vybrali spoření a auto si odvezli. Časem jsem se za toto řešení hodně styděl,protože "není hezké", ale na druhou stranu jsem si upevnil vědomí, že když si z člověka někdo dělá prdel, tak mu to nemusí vyjít. A věřím tomu, že ten kluk už do konce života na cizí věc nesáhne.
Fotky časem dodám.
V roce '94 jsem dělal (musel jsem začít dělat, abych mohl zaplatit dluhy z karet ) chvíli v Liberci (jak příznačné) a po městě jezdila tato bílá Solara na německých číslech. Podařilo se mi řidiče Talbotu odchytit a nabídl jsem mu tu moji Solaru "na papíry". Majitelem byl emigrant, který jezdil k rodičům do Liberce a tak papíry nepotřeboval. Naopak; zeptal se mne, zda nekoupím já tu jeho, neboť se chystal ke koupi starší Lancie Delta.
Řekl si za Solaru 14.000Kč a přitom to auto bylo z roku buď '82 nebo '84, to si nevybavuji a mělo sedadla mikroplyš, opěrky vzadu, servo, centrál, tmavá skla, computer, elektrická okýnka vpředu a byla to 95koňová śestnáctistovka s pětikvaltem. Brzdy 4x kotouč a tažné (fešáci v Boleslavi tou dobou sekali stopětky úžovky ). Tak jsem ji koupil, přehodil značky a jezdil. Po nějaké době mě začali policajti dělat pakárnu, že to nemám přepsané a naposledy to dopadlo tak, že jsem musel potupně odšroubovat na náměstí značky a dát jim je. Pak mi řekli, ať si to dovezu na dvůr a nevyjíždím. Tak jsem vzteky hodil klíče ve tmě někam do náměstí a pak jsme s policajtama jak pitomci lezli při baterce po zemi, abychom ty klíče našli.
Auto nebylo proclené, tak jsem musel původního majitele dovést do Jičína na celnici, Tam podepsal čestné prohlášení, že mu auto v čechách kikslo (jinak nemohlo být zahájené celní řízení na věc, která nebyla přihlášena na hranicích), celníkovi jsem dal dvěstě korun úplatku (neobratně, neboť to neumím) a na Dopravním inspektorátu jsem to dal jakž-takž do pořádku.
Pak mi jednou klekla vodní pumpa a auto mi stálo delší dobu na ulici a sháněl se díl. Jednou k ránu u nás zvonili policajti, jestli jsem někomu Talbota půjčoval....oni totiž vytáhli z auta za límec zloděje Ten kluk, jak jsem později zjistil, měl už vrak Talbota na dvoře a chtěl ho takhle "zrenovovat". Byl bezvadně připravený a nechtěl nic poškodit, to ho ale dostalo. Třeba rozšrouboval spínačku, aby ji nerozbil, měl ssebou aku a škodováckou benzínovou pumpu, přefikl hadičku ke karburátoru a pumpičkou si tam pumpoval benzín z flašky. Dostal za to podmínku a protože k soudu byl znalecký odhad ceny cca. 25.000Kč , tak jsem se rozhodl, že to auto musí za ty hříšné peníze koupit.
Jel jsem k němu domů, on se přede mnou schoval u kamaráda za uhlí. Tak jsem ho ve sklepě trochu pojezdil a on slíbil, že peníze sežene. Když se nic nedělo, navštívil jsem ho znovu, bylo to v neděli navečer, šel domů z melouchu, byl asi se sebou ten den spokojený, ale po mé návštěvě ho to přešlo. Nicméně peníze neměl.
Zajel jsem tam znovu s kamarády, to bylo Bo-Ro, jeho máma vyskočila z okna (jen přízemí ), aby od sousedů zavolala policajty. Ti za chvilku přijeli, kluci v civilních autech s černýma tričkama Policie. Můj kamarád, kvalitní rétor jim vše vysvětlil, než se stačili zeptat "nepřátel" a tak se akorát toho pitomy zeptali, od čeho má monokl. Za něj můj kamarád odpověděl, že spadl ze schodů (přízemí ) a pitoma na to přikývl.
Policajti odjeli a za týden, když jsem přijel v pátek domů z práce, čekal na mne před barákem i s rodiči, kteří mu vybrali spoření a auto si odvezli. Časem jsem se za toto řešení hodně styděl,protože "není hezké", ale na druhou stranu jsem si upevnil vědomí, že když si z člověka někdo dělá prdel, tak mu to nemusí vyjít. A věřím tomu, že ten kluk už do konce života na cizí věc nesáhne.
Fotky časem dodám.