Pokec na veškerá témata, včetně ne-truckerských debat (Vaření, muzika, zážitky z cest, fotky....)

Moderátoři: martin_100, Olda, -Ondra-, cuisine, Chomuťák, Pavel Bíteš, mili, Pavel Šebek

Odpovědět
Uživatelský avatar
JakubS
Příspěvky: 1189
Registrován: čtv bře 13, 2014 9:32 pm
Bydliště: Frenštát p.R.

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Prý- kolega tam aj 9ti hodinovou pauzu spravil... :valetsesmihy:
Ale já jsem měl podobnou story, jako SOF. První jízda do belgie po zavedení mýta, na hranicích jsem asi půl hodiny vztekle kloval do té obrazovky, než mi tam jakýsi Jaciek z polskej poradil, že tam musím naskenovat techničák. Tak zase z5 do auta pro papíry a další pokus. Tentokrát úspěšně a po asi 45ti minutách pyšně odcházím s přístrojem pod pažu 8)
Po návratu na základnu, mi šéf důležitě předává nový přístroj, už přednastavený na paušál. Říkám si fajn, aspoň netřeba dokupovat kredit.
Dálší výlet do čurákova a já zapínám jednotku do zdroje,která mě přivítala nápisem NOT READY a červeně svitící pičurkou. Mezitím jsem šel odevzdat tu starou (debil) a chtěl vyjet vstříc novým dobrodružstvím. Nicméně zbrusu nová jednotka čerstvě nalepená na okně byla proti. Ani po hodině a x pokusech o vyp. zap. opravě, žádná změna nenastala, takže telefonát se základnou, co s tím kurva mám jako dělat. A rozkaz zněl jasně. Zavolej si na podporu, číslo máš tam a tam :shock: Takže volám. Na výběr ze tří jazyků belgicky, francouzky a anglicky na mě zbyla právě ta angličtina a směsicí angličtiny a němčiny (s občasným slovíčkem KURVA!) vysvětluju té pindě na druhém konci můj problém. Po čtvrt hodině koktání a pátrání v počitači jsme se dobrali k závěru, že je jednotka "KAPUT" a že si mám jít nafasovat novou :wall: Super!
Takže zase z5 do budky- mimochodem ze čtyř budek fungovala jenom jedna a to tam ještě někdo v noci nasral (asi proto jako jediná ještě nebyla vyprodaná) a celý vydávací proces nanovo. Pak jsem tam ještě pomoh jakesimu bulharovi, bo se ze mě za tu chvilku stal odborník na vydání a vracení přístrojů a on vypadal dost v koncích. Takže dvě hodiny v prdeli a já mohl za doprovodu zelené kontrolky vyjet k cíli.
Týden nato mi šéf hlásí, že už má pro mě novou jednotku, tak jsem mu řekl, ať si to nalepí do svojeho osobáku, nebo ať to dá děckam na hraní do vany třeba.

Ono by stačilo náhrát do těch budek vícero jazyků a bylo by po problému.
pát zář 01, 2017 1:00 pm

slobo
Příspěvky: 697
Registrován: stř srp 19, 2009 2:09 pm
Bydliště: ICTY local in The Haague

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

\9/ rodište West Zahori -pevná hráz socializmu
pát zář 01, 2017 1:10 pm

DriverBrno
Příspěvky: 3399
Registrován: sob lis 21, 2015 5:43 pm
Bydliště: Brno

Re: Zážitky ...probuzení V Teplicích

Příspěvek

navečer vyloženo v Krupce. Přejíždím na centrum Teplic s tím, že se navečeřím v jedné slušnější restauraci, kde už jsem jednou byl. Odbočuji na parkoviště u bytovek, kde jsem minule přenocoval- takové zaplivané pro osobáky, ale celkem velké, poloprázdné. Proběhla večeře a dva škopky navrh, jdu spát. Někdy nad ránem za svítání mě probouzí rána, hlavou mi proběhlo, že mi snad bouchlo kolo. Ne, asi nějaký ofouklý důchodce venčící čokla praštil do kabiny, slyším hysterický řev "Vypadni!, vylez ty kurvo"... a furt dokola. Kouknu přes závěs a vidím nějakého cikána jak poskakuje před autem. Nahmatám, ještě ne pořádně probuzený mobil a přemýšlím že zavolám benga, ale najednou si uvědomuji, že neznám ulici kde se nacházím. Kontroluji ještě jestli jsem zamknutý a znovu mrknu ven na toho magora a už tam má i nějakého dalšího hnědobráchu a furt řve něco o kurvách (asi je zfetovaný), mele něco o tom, že mi propíchá gumy, což mě definitivně probírá, nahazuji cukle, otvírám dveře s bojovím výkřikem " Co je ty pičo!!" Morgoš se zklidňuje a prý ať vyleze ven ta kurva...v tom mi to docvaklo, on si myslí, že ji schovávám v kabině. Prý měl ucho na kabině a slyšel hlasy:) Říkám mu v zájmu uklidnění situace, ať se přesvědčí a nahlídně dovnitř, že tam nikdo není a maximálně mohl slyšet naftové topení. Čumne dovnitř, zjihne a začne se omlouvat, že už 4 dny hledá tu svoji šlapku. Nakonec promluví konečně i jeho soukmenovec, prý jestli nechci nějaký životabudič:) Ukončuji komunikaci, spát se mi už nechce a přesouvám se blíže k nakládce. Zajímavé město ty Teplice.
stř zář 06, 2017 8:10 pm

EL
Příspěvky: 869
Registrován: stř čer 21, 2006 9:36 am
Bydliště: Vysočina

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Ještě že jsi zachoval chladnou hlavu,to bys asi pak byl ve zprávách,no jo,halt jinej kraj,jinej mrav.
...rád se svezu s čímkoliv...
stř zář 06, 2017 8:48 pm

Milan Černý
Příspěvky: 831
Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Tak když máme každý doma ten zelený stromek, tak něco ze zeleného prostředí.
Když jsem tam vstoupil musel jsem být zřejmě fakt úplně sjetý , neboť jsem zapomněl s jakou radostí jsem podobné prostory před dvaceti léty opouštěl. A to jsem netušil do jaký jdu prdele. Za těch dvacet let to dotáhnuli k dokonalosti. Už si říkaly ano pane a ne pane. Pohov byl postoj rozkročený s rukama za zády . No ok, říkal jsem si , jdu sem jako občan a mým posláním a prací je učit je řídit těžké soupravy , tak tohle mne nečeká. No už vím , jak si připadá figurína ve zkušebním ústavu při nárazu do bariery. Bum to byla šlaha , když po pár dnech jsem stával na buzeráku a šaškoval na pokyn pozor a pohov a vlevo vbok. Já , kterého k tomu těžko nutili v 86 tém v Brně v Jaselkách. Ale tehdy byla jiná doba a tak , když pochopili , že lepší je nechat mne řídit a věnovat se autu dělali tehdy , že nic nevidí. Jiná doba. Zde byl orgán , kterého jsem ještě ani dnes nepochopil. Říkejme mu Marek. Větší míček gumový jsem nepotkal. Do dnes nevím zda byl tak tupý, škodolibý, nebo nemocný. Nastupoval jsem a z 50 kolegů jich bylo dá se říct 25 zapálených pro auta a přípravu řidičů. Za čtyři roky jeho zeleno- vedení se z nás 25 stali psi , kteří hledali vhodná místa , kde se dá plot podhrabat a kudy se dá prchnout. Neboť na nic byli zkušenosti a znalosti, stačilo nebýt ustrojený, nemít čepici a stáli jste jak malí fakani na hanbě . A tak někdo hrabal rychleji , někdo pomaleji, ale patnácti se nám to podařilo podhrabat a konečně zas chodíme do práce bez pocitů co jsme měli tam. Já každé ráno stál ve dveřích , ruce roztažené a svírající futra a řval jsem , že tam nechci, manželka mne strkala ze zadu ven ze dveří se slovy , že to uteče. No kurva neutíkalo to. Hodiny se vlekli jako roky a roky jako tisíciletí. Začalo to ráno už v šest cestou do práce . To jsem jezdil se čtyřmi bojovníky. A je fakt , že jeden z ních byl člověk s kterým si člověk může podat ruku. Slušný a inteligentní. Dalším byla žena v zeleném. No hvězda, na začátku mého působení se zdála normální. Ale časem ji člověk poznával. Doma tomu svému a dětem večeře nedělala, prádlo nežehlila , věčně spala a protivná jak vzduchová sedačka bez vzduchu spadlá na zem při jízdě těžkým terénem. Za čtyři roky se jí spodní sedací část rozšířila natolik, že jsme se další dva na zadní sedadlo vedle ní nevlezli ani v citroenu nejvyšší třídy . A zapnout si pás? Ten jsme nezapínali, neboť k zámku , kam se pás zacvakává jsme se neprošahali. ľověk by si řekl, že tedy bude alespoň milá , no nebyla, mít ji doma tak odevzdávám dekret od bytu a dobrovolně odcházím do stanu bezdomovců , kteří u nás bydlí v křovinách u sjezdu z dálnice. Další byl můj nadřízený. A jak říkal kolega, co také prchnul . Ten jednou prohlásil, že tento člověk si šroubovákem propíchne oko. Ne to se nemohlo stát, neboť na práci nehrábnul, vydržel celé dny sedět v kanceláři s otevřenými dveřmi a předstíral činnost. A nebo nás krmil pohádkou o tom jak vybavil dílny , když jim velel. A tak jsme na sebe hráli komedii. Já , že ho uznávám a on , že mu na podřízených záleží . Abych cestu přežil tak jsem ji celou trávil líčením co jsem prožil. Jinak to dusno se dalo v autě krájet. Už ta cesta byla k nepřežití . Jediné pozitivum toho všeho byla jistota, že k danému datu dostanete plat. Negativum, když jste pochopili, že O.Z. tedy občanský zaměstnanec je fakticky otrok zelených. A když vám dojde , že to tak berou a že vy makáte jak ten barevný , který se do Evropy dostal v předminulém století a ne ten , který loni připlul na lodi. A k tomu zjistíte , že plat vašich otrokářů je minimálně o desítku větší jak váš , tak už hrabete jak krtek a ne jako pes , aby jste prostředí opustili. Je fakt , že se v řadách O Z našli i tací co naopak začali hrabat směrem dovnitř s cílem proniknout do řad otrokářů a obléknuli sukno zelené. A jeden ten je super dokonalí . Jako mladík měl modrou knížku , ale nyní vstupuje do řad zelených. Nechápu a nerozumím. Potkal jsem tam , však jednoho, kterého vykousali ze svých řad. Proč, protože to nežral, protože říkal pravdu, protože uměl , protože s ním byla sranda, protože nebyl křivák. S ním byli zážitky. jednou jdeme areálem. Kráčíme vyšlapanou zkratkou. A v tom :,, Vojáku odkud jste?,, Pan plukovník s jasným cílem ukáznit jednoho z tisíce co jdou udusanou a prošlapanou , ovšem nelegální cestou. No netušil, že narazil na Ladu. ,, Tož pane plukovníku , tady kousek , mezi Brnem a Vyškovem je dědinka a jmenuje se Holubice. Tak odtamtud jsem., Plukovník to nečekal , jeho hlava to nepobrala , chtěl číslo útvaru či z jakého centra jsme. A bum ho najednou nějaké Holubice. No a my kráčeli dál a ta guma zelená tam možná ještě stojí. No pak tam byl kolega , který nebyl špatný, jen tam chtěl dožít . To byli také zážitky. Tak to jednou jezdíme s žáky a ti co lezou z jeho tahače jsou vždy schvácení a zničení. Zatáčky najíždí na desetkrát a všichni furt tvrdí jak to nejde utáhnout. A on v pohodě. No a pak jednou jedu jeho tahačem a dřu na volantě zas jako barevný. Sakra to není možné, že by to závaží udělalo tolik. Ptám se jej na to. A prý , no to tak je, to víš to závaží udělá hodně. Tak točím, z rukou mi leze kůže dolů a zůstává na volantu. Když lezu z kabiny tak nejsem schopen se ani udržet madel. Po příchodu domů . po té co vlezu do postele a chci ženu jen něžně pohladit po Evině hrbolku, ta dostává orgasmus, neboť tak se mi ruce ještě chvějí. Žena je uspokojena a já mám čas přemýšlet nad prací. Stejně nespím hrůzou, že za pár hodin zas jedu do Vyškova. Nad ránem přichází myšlenka, které se zdráhám uvěřit, ale kterou se rozhoduji ráno ověřit. A bum ho ona byla správná. V osm hodin zjišťuji , že v servu tahače jaksi není kapalina . Tedy nádobka žádnou nezaznamenala. A po nafasování a doplnění plus rozchození celého systému i ten tahač, ač má závaží zatáčí normálně. No prostě o zážitky není nouze.
Tak snad se třeba někdo z Vás usmál a třeba to dočetl až sem. Těch zážitků bylo víc, ale nevím zda je sem dát a nenudit Vás.
Jinak všem co se tu scházíme a máme rádi vůni nafty a volant tak milujeme ve svých dlaních přeji hezké vánoční svátky v kruhu Vám drahých lidí. Svátky plné odpočinku , radosti a lásky a také samozřejmě vášně.
MILDATRUCK
sob pro 23, 2017 8:05 am

casper4252
Příspěvky: 251
Registrován: čtv lis 22, 2012 9:58 pm
Bydliště: Chvalčov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Milane
:D to je dobrýý, ještě že jsem nešel k armádě :D
Jinak zážitky super. :clap:
sob pro 23, 2017 10:16 am

Uživatelský avatar
lubossss
Příspěvky: 4295
Registrován: pát kvě 06, 2011 8:25 am

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Milane dosti jsi mě zklamal, já bych zeleným bezmozkům také olej do serva nikdy nenalil :twisted:
sob pro 23, 2017 9:06 pm

Milan Černý
Příspěvky: 831
Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Luboss- jak zklamal, nechápu , možná jsme se jen špatně pochopili. By mne mrzelo tě zklamat.
MILDATRUCK
sob pro 23, 2017 10:22 pm

Uživatelský avatar
lubossss
Příspěvky: 4295
Registrován: pát kvě 06, 2011 8:25 am

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Milane, to samozřejmě nebylo proti Tobě, ale proti zeleným bezmozkům. Těm bych ze serva v osmikole vypustil olej, zapřáhl za to točnicovej vlek, postavil to do rohu buzeráku, do druhého rohu dva sudy od oleje 3m od sebe, a couvej frajere, :D :D :D
ned pro 24, 2017 4:19 pm

Ivan Hofman
Příspěvky: 2316
Registrován: pon pro 31, 2007 11:18 pm
Bydliště: u Kolína
Kontaktovat uživatele:

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Milan to udělal z lásky k tatře , jeho ani nenapadlo to dělat pro gumy :D
ned pro 24, 2017 6:58 pm

Milan Černý
Příspěvky: 831
Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Díky pánové. Vidím, že někteří mne tady už znáte. Tak dodatečně přáníčko k vánocům.
Obrázek
MILDATRUCK
pon pro 25, 2017 9:32 am

Milan Černý
Příspěvky: 831
Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Tak dnes ohlédnutí za rokem.
Je tu silvestr a já koukám zpět , zpět na cesty , které mne vedly z jednoho bodu do druhého po silnicích a cesty životní. Jaký ten rok byl? No cesty byli plné zatáček i rovných úseků . Životní cesty se těm asfaltovým tedy letos podobaly . Někdy bylo sluníčko, ale i nečas a nepohoda. Tak , jako na silnici časem vytušíte , že v přítmí číhá zatáčka , tak i já tušil, že ten letošní rok se ve tmě skrývá něco nepříjemného.
Byl to rok plný zážitků veselých, jako třeba , když jsme kolegyni Annu očuchávali a pak ji tvrdili , že cítíme Uaz, kterým jezdila . A protože jsme vyhecovali i další kolegy tak tomu uvěřila i ona. Ono , když Vás zastaví šestý kolega a sotva ho minete se zeptá co je to za a vzápětí praví , že Uaz , potom uvěříte také. Ale je pravdou, že ona nám to vracela také. Ono pak otevřete sociální síť a tam bum, vidíte sebe na kole jak jedete po kasárnách a u toho popisek, dnes jsem potkala tohoto pána, který se učil na kole. Pak tu byli cesty autobusem , samozřejmě za volantem. Neboť jak tvrdí má polovička, že jinde sedět neumím a že pokud bychom jeli busem na dovolenou , tak pojedu jen když budu řídit. Nejhezčí bylo navážení dětí, přes prázdniny, do počítačového tábora , kde jsme se střídali za volantem s kolegou a kamarádem Pavlem, neboť za den jsme urazili 1250km. A parádně jsme se bavili s doprovodem dětí. To tak jednou jsme vyjeli z Olomouce a po ujetí 20 km zodpovědná vedoucí zjistila, že pán , který chodil kolem autobusu měl jet s námi a nyní tu není. A když mu volala, tak jsem ji vykolejil. Ona volajíc a já od volantu jí říkám. ,, Slečno vy voláte, ale ten telefon zvoní někde tady. Aha asi bude dole v kufru v zavazadlovém prostoru. ,, Ten pohled do zrcátka stál za to. Ty vyděšené modré oči . Pak se jí ptám jak se jmenuje a ona :,, Neřeknu.,, No o.k. nechceš říct tak neříkej. Dorazili jsme na další nakládku a tam rodiče a děti. Zastavíme a kolega šel uložit batožinu. Lidé se ptají , kdo je vedoucí. Ona stála za mnou . A já:,, No víte tady ta slečna je hlavní vedoucí , ale má takové divné jméno, jmenuje se Neřeknu.,, No Veronika byla rudá . Pak už raději na dotazy odpovídala. Dále jsme se bavili pozorováním života v jeho krásách. To, když další vedoucí, sedící hned za mnou se krásně při jednom turnusu povalovala na druhém vedoucím , hlavičku na jeho rameni a k tomu ruku s jablkem v jeho ústech. Borec v sedmém nebi . Já si tak říkal, že mu ještě ukáže co dovede . A bum ho za čtrnáct dní další cesta s ní a vášnivé líbání s někým jiným. Tak to jsme ji také s kolegou vyzpovídali a vychutnali si ji. Je faktem , že ona byla v pohodě a brala vše sportovně a při posledním turnusu se s námi srdečně loučila s tím ,že se těší na další rok. No není nad to , když máte kolegu se kterým se doplňujete a víte, že když vy čistíte sklo na autobusu tak on vám donese kávu a pak zase vy mu. To na jedné benzince on odchází a prý :,, Chceš kávu?,, Já: ,, Ne , raději si dám čokoládu.,, Sedíte za volantem pozorujete život. Kolega kráčí zpět a nese jeden kelímek, ze kterého upíjí. No nic asi zapomněl. Vyšlape schůdky , usedne na první sedadlo a na palubní desce leží Milka. Taková ta fialová. Hledím na to . ,, Mám ti ji dát do lednice, koupil jsi Milušce?,, ptám se v domnění , že myslí na svou ženu. ,, Ne ta je pro tebe , chtěl jsi čokoládu.,, A tak jsme si ji dali napůl , příště už věděl , že tekutou z automatu. To byli ty dny plné sluníčka. Pak tu byli dny náročnější v podobě dne , kdy se mnou žáček s vojenskou tatrou chtěl přerazit zábradlí mostu zakončené skokem do sedmimetrové hloubky. Je fakt , že ještě pár nocí se mi to vracelo ve snu a přesně si pamatuji jak jsem se zapřel v kabině proti všemu co bylo pevné. Pak den , když kolega , spíše jeho žáček vyvracel pouliční světlo ze svislé polohy. A pak jsme stály na chodbě kasáren jak malí kluci a poslouchali proslov našeho velitele, který v životě nenaučil nikoho nic, který nedokázal zajet Land Roverem do garáže na méně než třetí pokus. A nyní věděl co jsme měli dělat. I když ono bez volantu v rukou a sedící metr daleko od volantu s tím už na náledí v momentě , ve kterém žák dupne na brzdy a nepovolí a nepovolí jak buldok , už moc neuděláte. Než přeskočíte motor a chytnete jej kolem krku , aby pustil je už pozdě. O tom že by jste ho zvednuli za kůži jako psa se Vám už může jen zdát. A tak ten můj nepustil ty pedály a až je pustil tak bylo pozdě a ten kolegův zas dotočil volant , místo , aby to natáhnul dál.
MILDATRUCK
ned pro 31, 2017 2:18 am

Milan Černý
Příspěvky: 831
Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

rok 2017 pokračování

A tak jsem jezdil jak zelenou soupravou , tak bílým busem , kilometry přibývaly a pohárek mé trpělivosti plnila zelená guma s funkcí velitele. A tak jednoho dne nás občany opět měli snahu nutit jezdit v maskách a cvičit to co cvičili posluchači v základní přípravě. Při cestě domů jsem si v autě povzdechnul, že už toho mám dost. Bylo to , aby přímý nadřízený se kterým jsme jezdili autem do práce pochopil a věděl , že se nám to nelíbí. No a z něj vypadnulo:,, Tak když tě to tak ničí, tak tu nemusíš být.,, Pravda , konečně mi to docvaknulo , myslel jsem , že je důležitá má odbornost a ne šaškárna. Ano , vždyť tohle nemusím . A bylo vymalováno, šance na změnu tu byla. Nabídku na novou práci jsem měl rozjednanou a za lepších podmínek, bez dojíždění a s dalšími plusy v podobě volnosti. A tak má cesta se zavlnila a já jednoho rána nakráčel na personální s výpovědí. Je fakt , že pak jsem se leknul a volal, té zlaté paní, aby to den pozdržela. A další ráno, aby to pustila dál. A další týden dumal , zda to nestáhnout. No ono , když je člověk starší a má rodinu už to není tak snadné. Pak tu byli dva měsíce v nichž jsem nespal z toho svého rozhodnutí. S odstupem času vidím to , co říkali kamarádi když pravili:,, Nic nestahuj , pak bys toho litoval , šlápni na plyn , oddělej nohu od brzdy a jeď dál. ,, A bylo to dobře , dostal jsem se do světa , kde se cítím mnohem lépe. Takže vyšlo slunce. A jsem rád , že ještě jsem měl více času a prostoru pro svého tátu , že jsem měl čas dojít si k němu na šlehačku a vyprávěl mu své zážitky z cest na které se vždy těšil . Dokonce , když jsem mu jednou vytisknul to mé povídání odsud , tak prý to celé přečetl a další členové rodiny viděli, že se směje. Tak snad ho to potěšilo v těch dnech , které mu zbývaly . A snad tam někde nahoře zas šplhá do svého trambusu a po zaparkování bere pruty a míří na ryby. To byly ty pro mne nejtěžší dny letošního roku, když zjistíte , že jdete k domu a těšíte se na rozhovor a teprve později Vám dojde , že není s kým ho vést. A tak vzpomínám i na to jak si jednou škrtnul sirkou , abys si zapálil a odletěla jiskra a už jsme hasili střechu trambusu, jak jsem s trambusem skočil málem do zdi garáže.
Prostě byl to rok na který se jen tak zapomenout nedá. A tak přišla nová práce , jiný kolega a jiní žáci. Já dnes učím trochu jinak. Každou jízdu končíme hodnocením toho pozitivního . Když dárečci zaparkují na cm od zdi přední částí tak nenadávám. ,, Dej to ještě blíž, to bude super , až nebudeme moci vycouvat tak tu zeď necháme zbourat, nebo počkáme až se ten dům rozpadne.,, A hlavně se snažím na lidi usmívat , protože těch nasraných a protivných je kolem nás plno . A proč si kazit ty chvíle , které tu jsme pro hloupost a blbost či nenažranost jiných. Zdá se , že letošní rok byl pro mne pochopením toho co jsem dříve nechápal. Nechápal jsem před deseti léty otce, když říkal, abych se nerozčiloval a byl v klidu a řešil to co přichází s chladnou hlavou. Za volantem , jsem vždy chladnou hlavu měl a zachoval jsem klid. V běžném životě to bylo horší , tam mne nespravedlnost a bezohlednost rozpálily do běla. Tak doufám , že ten rok co nastává bude naplněn hlavně zdravím a štěstím .
MILDATRUCK
ned pro 31, 2017 2:57 am

DriverBrno
Příspěvky: 3399
Registrován: sob lis 21, 2015 5:43 pm
Bydliště: Brno

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

„Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“
T.Baťa
ned pro 31, 2017 5:45 pm

Uživatelský avatar
vodic216
Příspěvky: 505
Registrován: sob lis 10, 2012 6:46 pm
Bydliště: Martin

Re: Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

Příspěvek

Milan, príspevky od teba sa dobre čítajú.
Píšeš, že autobusom vozíš substrát rôzneho druhu. Teraz, keď robím na autobuse, ti musím dať za pravdu. Je to rôzny substrát. Nikdy som netúžil stať sa vodičom autobusu, ale veci sa vyvinuli tak, že som skončil na autobuse. Zistil som, že táto práca ma baví.

Chcel by som robiť v armáde, ale len ako oz, jednoducho chodiť do práce ako v civile, len robiť pre armádu. Sadnúť si za volant T 815 8x8 to bol môj sen. Na ZVS som mal "len" V3S PAD a na nej som nikdy nešoféroval, len stála v autoparku. Takže o T 815 som mohol len snívať. Na útvare sme mali len jednu T 815 AV-14 a jednu T 815 6X6 a tie mali len vojaci z povolania.

A ty si mi nakoniec zbúral moje ideály o oz v armáde :D

Želám ti veľa zdaru a veľa ďalších super zážitkov, ktoré nám sem napíšeš.
pon led 29, 2018 5:26 pm

Odpovědět

Zpět na „Netechnická témata“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů