Zážitky z českých silnic (a třeba nejen z nich)

[Prouza88]

Čtyřitácydvěstěpatnáctej, je to tříkolejnej přejezd a když ho jedeš od centra a seš dejme tomu třetí, tak než to naloženej, i s jeho 650kou rozhoupeš a pomalu přeskáčeš, potřebuješ 30s nejmíň.. A je tam jedno kde jaká mašina jede, závory nahoru, bílí světlo Jedu Vjel na "zelenou", než přetáh 16m tak už to blikalo, za nim totiž jel náš rukař co ho na tom nádraží naložil a ten mu taky řek že zhodil závoru když to ohnul doprava za přejezdem

[David29]

Jeli jsme s kolegou spolu. V kopci jsem značným rozdílem (10km/h+) předjel naloženou odtahovku, kolega defacto hned za mnou.
Když byl skoro před ním, tak ho odtahovkář v tom levém pruhu zavřel (prostě bez ohledu mu přidával dál).
Pochopitelně se už blížila i osobní auta... Takže abych kolegovi pomohl - ubral jsem, aby odtahovka musela ubrat a kolegu jsem pustíl před sebe.
Samozřejmě jak kolega ho předjel, on začal okamžitě nás předjíždět zpět - takže vlastní medicína a já jel dál.

Normální člověk s IQ víc jak 50 (možná i víc jak 30) by to pochopil a vrátil by se. Kretén zůstal vedle mě - v tu chvíli mu přišel i kopec, kde mu ta mrdka prostě nejela. Takže další důvod, aby to vzdal.. On ne.
Rozsvítil si pracovní světla (asi aby bylo vidět jakej kretén je), následně mu to zase zrychlilo a naznačil mi vytlačení - neuhnul jsem.
Chvíli šaškoval vedle (s kolonou osobáků za sebou) a pak mě natvrdo vytlačil a sjel.

Jak mě natvrdo vytlačoval, chvíli jsem i přemýšlel že se nechám nabořit. Ale pak jsem si uvědomill zbytečný poškození auta, možná CPZ za napadení, ušlá práce....

[Prouza88]

Máš video? Hoď to pak sem, mi to odborně posoudíme

[4215]

Včera to byl asi nějaký challenge z FC. Mě se to stalo hned třikrát za ten den. Nejprve maďar jel 81-84km. Dojel schwer a já měl navrch, tak jsem ho ometl. Trubka se mu mohla roztrhnout aby mi ukázal jak mu to troubí a připoměl mi že jsem ho omezil. Pak ho objel a už zůstal v levém a naložil mu na 89km. Jak mě předjel, opět zvolnil na 81-84. Druhý polák (RZ PL) s ADR jel vyjel z parkoviště, a jebnul mi to před auto, fajn, spěchá nechal jsem ho. No přišla značka omezující rychlost, šel na brzdy, my za ním též. Konec zákazu, říkám pojede 80km, pustím se do něj. Omyl bylo to z kopce, nechal to rozběhnout na 90km jeli jsme chvíli vedle sebe, tak jsem to vzdal. Další omezení opět stejný scénář, to už ve mě bouchli saze a zákaz nezákaz, před něj. Třetí ten byl naložený, tak byl pomalý, no u toho by se to dalo pochopit.

[David29]

Prouza88: Tak bohužel mám kulový. O víkendu jsem to chtěl vytáhnout, ale z jednoho důvodu (což mi přijde zbytečný vypisovat) to kamera přemazala. Ostatně - jako vše z října

[Prouza88]

A já koukal na tvou poslední kompilačku a tam nic..
Škoda no

[Milan Černý]

Ježdění je relax.
Tak už dlouho jsem tu neťukal do klávesnice. Nevím jak jiným, ale pro mne vždy volant byl místem, kde starosti mizely a radosti převládly. Snad to byl osud, snad sudíčky, když stály nade mnou. prostě bez volantu to nejsem já a naštěstí stále to tak mám. Každý den hupky- šupky za volant. Ráno se těším, pohledem pohladím svého čtyřletého mazla v podobě Dafa. Napíšu papíry, vypíšu jména a říkám si , že dnes to půjde. Jenomže už loni to byl děs běs a tak jsem myslel, že letos to bude lepší , ale bohužel ne. Vyrážím na první jízdu , vytáhnu ,,Dafíka,, za město a za volant pouštím prvního studenta. I když slovo student e velmi , velmi nadnesené. Ač jim člověk stokrát říká, že když jedou z vedlejší musí se podívat na každou stranu nejméně třikrát, že když nevidí je lepší zastavit tak hned na první křižovatce se borec tak tak stihne podívat jednou vlevo. A tak opět brzdím já. Osobák co ho přehlédnul nám prolétne před čumákem. A po upozornění, že to bylo hodně zlé se dozvím, že by to vyšlo. No ano vyšlo, měli bychom ho místo nádrže, neboť tu máme vlevo. K tomu ještě zahlédnu usměšek ve tváři co vlastně po něm chci. Jedeme dál a před námi značka , křižovatka s vedlejší silnicí. po dotazu co je to za značku nastane kňučení střídané mlčením v představě , že zapomenu nač jsem se ptal. Tato hra trvá tři minuty a pak se člověk dozví , že zrovna tuto značku zapomněl. No super po třech měsících od začátku školního roku a výcviku nepoznáme značky. Začíná mne bolet žaludek ze zoufalství, neboť takových je tu většina. Když pátráte proč se neučí a co dělají odpoledne tak člověk zjistí, že dojdou dom§ů a pak jdou bucinkat a ásledně hrají hry. Za hodinu a půl se vracíme ke škole. Jsem k. o. po tom co x krát jsem seděl nad příkopou a trnul při každém řazení, neboť daný jedinec není schopen pohnout jednou rukou a druhou držet směr. A tak vždy při pohybu ze na jsme šli směr přikopa.
Lezu za volant , musím přejet km pro dalšího mechanika opraváře . Přišla má chvíle o které byla řeč na začátku. Pouštím si country rádio , nebo rock max , řdím , dávám blinkr a v prvním obluku už jsem opět ve svém světě , daf mne houpá, užívám si každý pohyb volantem, koukám po chodníku po krásné mladé paní a říkám si , že na světě je krásně a užívám si těch pár minut než opět začnu vnímat to , že ze třiceti dárečků má zájem jen tolik borců kolik mám prstů na rukou. Tedy jedné ruce. Někdy po pěti takovýchto zážitkových hodinách nejsem schopen se trefit vidličkou do pusy a vedle oka mám šest teček a strupů jak jsem se dvakrát netrefil. Raději už používám lžičku. Kolega , kterého jsem před třemi roky vzal k sobě tak každé ráno tvrdí, že ve Vyškově u vojáků mu bylo lépe a obávám se , že se už snaží tam vrátit. A to ten, kteráý byl kdy na výcviku v armádě ve Vyškově a zažil to tam tak zná odpověď na dotaz ve smyslu co je na Vyškově nej? No přece pohled, když ho člověk vidí v zrcátku.
Tak buď už jsem fakt starý , nebo jsme něco udělali špatně ve vztahu k mladší generaci. Nevím , nevím kde je pravda, ale když jsem včera šel na dílnu a tam upřeně hleděl na borce a hlavně na kolo osobní škodovky , kde borec třetího ročníku nasadil kotouč na střed opačně tak nevím. Neodolal jsem a musel si to vyfotit. Ale na druhou stranu po tom všem jsem se vypotácel z dílny a úsměv jsem měl od ucha k uchu.
I takové jsou dny s autem, kde na každé straně je velké L. Tak až se potkáte na benzince někoho s třemi vpichy v jedné řadě vedle pravého oka jsem to já. Tak přeji Vám pánové, pro které je ježdění životní vášní hodně pohodových kilometrů.

[MichalJ78]

Tohle prostě nepochopím...
Mám čtyřletou dceru, už ta se ptá co je to kde za značku, (zatím jen) po polňačkách se mi cpe za volant, o víkendu mi pomáhala měnit kola. Nechápu jak kluk v 15 (nebo 18) letech může neznat značku. Asi jsem už stará generace.

[Adjunkt]

Manželka si před pár lety kvůli podnikání dodělávala výuční list na pekaře (jinak má diplom z VŠ). Při skládání zkoušek na podzim se tam potkala s repetenty, kteří opakovali zkoušku. Tak mi popisovala tu jejich tupost a absolutní nezájem o to, jak udělat zkoušku... Toť asi odpověď na tento problém. Alespoň trochu bystřejší mladí jsou podle mě na jiných školách. Dřív běžně absolvovali i výuční obory. Čest výjimkám

[DriverBrno]

bude húř: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-uce ... .seznam.cz

[CHiP]

Jsem nakonec rád, že jsem si malý učitelák neudělal.

[Milan Černý]

Jak se člověk změní s léty.
Vzpomínám jak můj táta řešil věci v klidu a nestartoval. Tedy kromě své 706 tky. Jako mladý jsem to těžce chápal a sám chytal na drc, lépe jak můj trabant, kde jsem musel ho nakrmit vstříknutím benzínu pod svíčku. Pár věcí mi zůstalo v hlavě a dnes běžně používám. Třeba tu , že když něco nejde je lepší si sednout a přemýšlet než trvat na tom , že teď a takto to musí jít. Že je lepší to odložit a myšlenka s lepším postupem se vynoří. To mi funguje , mnohdy v noci přijde nápad. A ráno je to hotovo během chviličky.
No a s věkem došlo i to poznání , že chytat na drc je opravdu na nic. Je tu páteční ráno a tak s dvěma kolegy, které jsem si k sobě vybral a díky vedení dostal i možnost vytvořit skupinu , kde jsme léty obouchaní a vycvičení pro práci při které je člověk jak hovnivál valící svou kuličku do kopce s jistotou , že před cílem se stejně skutálí dolů. Takže vypsání dokumentace a hurá za ,,mutanty,,. Ne není to myšleno ve zlém, ale v každé profesy potřebujete něco co odlehčí situaci a rozesměje vás. A tím dodá sílu jít do toho znovu. Tak jako v autobuse jsou za zády kaštany. Dorazíme ke škole a začíná dnešní den. První pilot, druhá jízda náklaďákem , tak mu to vytahuju na posledy za město , abych ho nestresoval. Cestou se ptám na značky a pravidla a rázem jsem ve stresu já, neboť ani obraz a ani zvuk . Právě mi kulička opět sklouzla z poloviny kopce a zas cítím marnost svého snažení. Bojuji se sebou a v sobě s chutí dotyčného ( mutanta) vysadit a poslat pryč. Mutant se tváří dotčeně a očividně mne nemá rád. Dále se mnou hraje hru ve stylu. Dělá , že neslyší má slova a mé otázky a čeká že časem zapomenu. Já nezapomínám a srdce mi buší vzrušením . No nic, pouštím ho za volant a vyrážíme. Dáreček nabírá rychlost a na kameře co mám za sklem leze rychlost vzhůru. 40, 50, 60, 65. V protisměru tahač, stále čekám, čekám ,cesta se zužuje , čekám zda ubere jak jsem mu minule radil a vysvětloval. Ne neubírá , drží své. Tahač je 150 m proti nám a můj pilot dál drží své. Je vidět jak protijedoucí zkušený chlap hledá stopu a vidí , že tady moc místa není. No nic přichází dotaz z mé strany zda si neubere a nezpomalí a proč musí letět. Nej odpověď na sebe nedá dlouho čekat. ,,Nevím.,, Po dotazu zda viděl ten protijedoucí tahač a proč neubral. ,,Nevím.,, A takto si to ještě dvakrát zopakujeme během 15 minut jízdy směr Dub u Přerova. Před odbočením vpravo nastává hokej v podobě hry na pedály. Ač odjeto 20 hoin osobákem tak napřed brzdíme na tvrdo abez spojky. Daf se chvěje, čekám zda ho to napadne. Ne nenapadá. Pak povolená brzda a při stáčení prudce odšláplá spojka, která posílá našeho afíka rázem o metr a půl do protisměru , neboť po úleku přestává,,M,, točit volantem. Následuje prudké puštění spojky a dupnutí na brzdu. ,,Mutant vítězí nad motorem, nade mnou byť jsem mezitím napovídal co ajak a na přístrojovce svítí všechny kontrolky jak na stromečku světýlka. No po pár podobných zážitcích a hodině a půl cesty, kdy při pohledu doprava do zrcátka se mu ruce pohnuly vpravo a šli jsme do příkopy a ři pohledu vlevo do protisměru jsme u školy. Nechám ho , tak jak je mým zvykem ať se zhodnotí. Tedy co bylo dobře, co špatně, co je třeba zlepšit a na co si dát pozor. Co potřebuje vysvětlit a na čem musí zapracovat. Tak se dozvím, že to bylo celkem dobrý a vše zvládnul.
Jsem vyčerpán, ne z jízdy , ale toho jak chybí sebekritika a snaha se zlepšit . Mám 20 minut času do dalšího adrenalinu. Jedu na okraj města. Prodávají tu traktory a je tu velký plac 20x30 metrů vydlážděný panely. Nikde nikdo. Za plotem pracují lidé na opravách traktorů. Dojíždí kolega a jde na pokec. Pozor dojíždí osobákem . Kolem nás nikdo a plac jak potvora. Pod námi betony , ne zámkovka. Sedíme a líčíme si zážitky. Kolem jede superb, borec zastavuje, čumí k nám a stahuje okýnko. Asi cce poradit. Ptá se proč tu stojíme. odpovídám, že čekám na žáka. A nastává útok ve stylu soukromý plac a pozemek a bla , bla. Omlouvám se a snažím se být vstřícný. Důkaz toho , že jsem zestárnul, dřív bych vyletěl. Avšak ten v Superbu ač stejně starý jako já nezestárnul . Mám na autě firmu a tak jen proto a nebo právě proto se držím zpátky. Kolega , který sedí u mne a na kterém pozoruji únavu od rána. A kdybych nevěděl jaký je , řekl bych , že je sjetý, neboť tak unavený má pohled z předchozího svého mutanta. Praví, že to vyřeší. Překvapuje. On , který proti mému já byl vždy o 90 procent klidnější. Borec v Superbu držkuje. To už je můj kolega u něj. A s pohledem do jeho očí mu v klidu říká:,, Pane vy jste mrtvý.,, Borec čumí a nechápe. Kolega pokračuje .,, Jste mrtvý už teď a do dvou let budete pod hlínou. Znám to taky jsem tak byl před dvěma léty vyhořelý a startoval jsem a vyléval si zlost z chování své ženy na druhých. To byla dnes špatná noc že. ,, Borec čumí Kolega pokračuje:,, Nebojte stejně odejde za jiným, neboť s takto mrtvým jako jste vy nebude.,, Otáčí se a jde do kabiny ke mně. Startuji , řehtáme se , možná i se smutkem v očích co se to stalo s lidmi v této zemi. Jak se chováme a jak hned všichni si musí něco dokázat.
No zestárnul jsem , neboť před deseti léty by to mělo jiný průběh. Dnes se snažím být klidnější , už se nesnažím hovada předělávat. Asi i důsledek pobytu v kasárnách ve Vyškově , kde mnohdy tupost a blbost spolu s funkcí vítězila. Prostě jeden zamindrákovaný blb nám musel dokázat , že něco má, že něco byť před plotem , bez cedulky soukromý pozemek je přece jeho. Ještě nepochopil , že sebou si to nevezme a že život je o něčem jiném.
Krásný začátek pátečního rána.

[Prouza88]

Ha, dobře to kolega udělal Žel bohu, takovejch "mindráků" potkávám celkem dost.. Uplně se mi vybavilo jak na mě takovejhle "majitelíček" vyletěl asi rok z5 A že tam nemám co dělat, a že bude volat cajty, a že to zaplatim, hnéd, ze startu, řval eště sem ani meměl stažený okno, černá velká kára a protivná ženská doma Nikomu sem nepřekážel, nikdo tam na ten plac neplánoval ani vkročit když tam bylo sněhu po kolena, a když mě konečně pustil ke slovu po jeho poslední řečnické otázce, kdo že mi vubec dovolil tam zaparkovat, tak se vůl dověděl, že ten plac máme v pronájmu Kok*t od narození

Nicméně, samozřejmě z pár dlouhých vět to nemužu odhadnout, přijde mi ale, když čtu mezi řádky, že vás to tam kluci minimálně nebaví s těma žákama.. A že se ani nedivim když to vidim
Ale mrkněte z druhý strany.. Neřikám že to tak je, ale vy se tam svezete se dvěma takovejma kopitama co tam nemaj vubec co dělat, ste naštvaní, protivní a pak vám tam přide na řadu třebas holčina která bude samozřejmě nervózní, udělá nějakou typickou babskou kravinu a vy jí to dáte sežrat za všecky.. Ta pak všude bude vykládat, že ju tam dusil nějakej protivnej vůl
Až přide podruhý, bude přesně takle "našláplá" a nespolupracující

Já to vidim kolem sebe dost často, napadá mě třeba sklad lesů ČR v Břeclavi.. sou tam dva totální kr*téni, nafouklí, nasraní že je vubec otravuje někdo, takový typický teplý místečko.. Už tam jeden z nich dostal i po tlamě za tu aroganci, málo platný, pozdravit to furt neumí, jedinný co z něj vypadne je "TOHLE naložiš" a je veškerá konverzace u konce.. To sem pak taky protivnej jenom tam vlezu

A třeba když sem obnovoval řidičák a měl už dost najeto, byly na mě slušně řečeno taky nepříjemní

[Milan Černý]

ale ano ještě baví. jen je horší to , že jsou scela bez zájmu a to se jim to snaží člověk udělat zajímavé. Nejde o to že to třeba nejde, žádný učený z nebe nespadl. Ale , že oni opravují tebe a stále diskutují , že podle nich to bylo dobře. To je ten problém. A ono těžko se pracuje s někým kdo za tři měsíce neotevře knížku a nepozná ani značku .

[Prouza88]

Pak to bude vpořádku

Ti mladí, mileniálové a hned po nich generace X, sou daleko horší než mi.. kluci o 3roky mlačí jak já eště OK, ale to jen ty z vesnic, a ti o 10? To sou lempli všecko